O B E C  B E N E Š O V I C E

Obec Benešovice se nachází asi 8 km západně od Stříbra. U obce je křižovatka (exit 119) dálnice D5 se silnicí II/605 Rozvadov - Stříbro - Plzeň a tato silnice obcí prochází. Severní část území obce protíná lokální železniční trať č.178 Bor - Svojšín.
Dnešní obec má dvě části Benešovice a Lom u Stříbra, který se od města Stříbra oddělil až počátkem r. 2002. Území obce má rozlohu 1 714 ha.

Benešovice (Beneschau) - nadm.výška 492 m
Benešovice mají v počátcích s Lomem stejnou historii. První zmínka o Benešovicích i Lomu je v tzv. zakládací listině kladrubského kláštera z r.1115. Benešovice, které se v této listině nazývají Benessewic, jsou v ní stejně jako Lom, zařazeny mezi 12 vesnic výslovně vyjmutých přemyslovským knížetem Vladislavem I. z obdarování a uvádí se o nich, že jsou zde "od starodávna". Lze si to vysvětlit tak, že se obě tyto vesnice nacházely na počátku 12.století na okraji souvislého a hlubokého pohraničního hvozdu. Oběma vesnicemi procházela snad již koncem 11.století důležitá mezinárodní obchodní cesta, vedoucí od Starých Kladrub přes Láz, Benešovice, Lobzy, Plezom, Velkou Ves a Damnov na Tachov, která spojovala Prahu s důležitými německými obchodními centry, původně s Bamberkem a Cáchami, později s Norimberkem. Obyvatelé Benešovic i Lomu byli pravděpodobně vysazeni do těchto míst samotným panovníkem již před založením kláštera, aby tu vymýtili les, založili svá obydlí, obdělali půdu a především aby střežili, udržovali a značili tuto cestu, případně, aby přes svůj úsek převáděli významné osobnosti, jež tudy cestovaly.
Když začala vznikat nová sídla hlouběji v nitru pohraničního hvozdu, přešly ve 2.polovině 12.století Benešovice do majetku pražského probošta Eppona, jenž jejich správou pověřil preláty kaple sv.Vavřince ve Staré Plzni (Plzenci). V r.1235 cestoval český král Václav I. na říšský sněm v Augsburgu a stavěl se v kladrubském klášteře. Zde si vypůjčil na cestu a na dary císaři 200 hřiven (asi 50 kg) čistého stříbra. Za to se pak klášteru odvděčil darováním vesnice Benešovice, přičemž jejího majitele Eppona odškodnil jiným majetkem. Klášter zde brzy vybudoval svůj vlastní dvorec.
Během 13.století značně posílila moc Švamberků sídlících v Boru a současně i královského města Stříbra.To mělo za následek, že se začala používat trasa z Benešovic na Holostřevy, Malovice, Ostrov u Tachova, Tisovou a Trnovou. Švamberkové dokonce upřednostňovali trasu přes Bor, Doly a Staré Sedliště. Benešovice tedy zůstaly na hlavní silnici, kdežto Lom už zůstal mimo.
V době husitských válek, když kladrubští mniši opustili klášter, jenž byl v r.1421 obsazen Janem Žižkou a jeho vojskem, byly Benešovice i Lom zastaveny nějakou dobu Janu Hanovcovi ze Švamberka, ale později se znovu vrátily do majetku kláštera. Od té doby  se vedly časté spory mezi kladrubským klášterem a borskými Švamberky o jednotlivý majetek, např. v letech 1581-1596 o hospodářský dvůr v Benešovicích s Jiřím ze Švamberka.
V 17.století se postupně začali usazovat v Benešovicích němečtí osídlenci - v berní rule z r.1654 jsou jak česká tak německá jména. Při kladrubském statku zůstala až do konce feudalismu. V 19.století po zrušení kláštera koupil zdejší dvůr společně s klášterem kníže Alfréd I. Windischgrätz. K obci tehdy pařila i část obce Výrov.
V r. 1838 měly Benešovice 27 domů a 190 obyvatel. V r.1930 měla 40 usedlostí a 220 obyvatel, z toho jen jeden české národnosti. V současné době má vesnice okolo 140 obyvatel.
Škola byla v Benešovicích postavena po r.1918. Barokní šestiboká zděná kaple zasvěcená Panně Marii pochází asi z poloviny 18.století. V r.1925 byla opatřena novou šindelovou krytinou a opatřena novým zvonem. Počátkem 80.let 20.stol byl střed vesnice zlikvidován výstavbou silnice E50 (I/5, nynější silnice II/605). Při těchto úpravách zanikl vrchnostenský dvůr i celá původní náves. Kaple na návsi byla přemístěna z osy nové silnice o 82 m k jihu. Převoz šestiboké kaple provedla pražská firma Transfera. (Tato firma později přesunovala kostel v Mostě, kaple v Benešovicích posloužila pro nácvik operace).
Při silnici je obecní motorest, obecní úřad a prodejna potravin. Motorest známý dříve jako "Motorest E50" navštívil i prezident Václav Havel a další známé osobnosti. Pravidelně o prvním víkendu v červnu se zde koná poutní slavnost s pestrou kulturní nabídkou. Naproti přes silnici vybudovala obec víceúčelové hřiště se sociálním zázemím.

Lom u Stříbra (Lohm)  - nadm.výška 451 m
Ves u cesty mezi Benešovicemi a Svojšínem asi 2 km severně od Benešovic. Nejstarší historie je popsána u Benešovic. Také Lom se poté dostal do klášterního majetku a jak dosvědčují archivní prameny, patřil k němu ještě v r.1239. Ve 14.století získali jednotlivé části vsi drobní feudálové, i když si klášter zde část svého postavení zachoval. Na jednom konci vsi povstala z těchto dílů rytířská tvrz zmiňovaná r.1437. V pol.14.stol. se uvádí jméno majitele tvrze Gerungi de Lom, později to byl jakýsi Přibyslav se svým bratrem, po něm pak Sezema. Po husitských válkách patřila tvrz také tachovským měšťanům. Zbořena byla kolem r.1500. V r.1630 byly 4 dvory a celá ves Lobzy soudním rozhodnutím navráceny kladrubskému klášteru. Ten je dlouho neudržel a dvacet let poté je prodal Albertu Příchovskému, majiteli Svojšína. Od té doby již Lom náležel stále pod svojšínské panství. V r.1838 byl v Lomu kromě selských usedlostí také hospodářský dvorec, ovčín a hostinec. Lom tehdy měl 52 obydlených domů (z toho Pražka 12) a 331 obyvatel.  V r.1930 měla 455 obyvatel, z toho 447 Němců a 8 Čechů. V současné době zde žije asi 30 obyvatel. Lom býval větší než Benešovice.
V r.1896 byla postavena v Lomu škola. Statek v Lomu vlastnil do r.1926 baron Juncker von Bigatto ze Svojšína - za československé pozemkové reformy mu byl vyvlastněn a prodán českému legionáři Václavu Herčíkovi.
Dnešní zástavba vsi je půdorysně neuspořádaná. Mezi chalupami stojí malebná šestiboká kaple s  vysokou střechou a nepřirozeně velkou lucernou. Na okraji vesnice při cestě do Svojšína stojí kamenný starý smírčí kříž s vytesanými dvěma sekerami - připomíná, že tudy vedla kdysi důležitá zemská obchodní cesta, po níž dodnes v těchto místech zůstaly hluboce zaříznuté úvozy. 1 km severozápadně je železniční zastávka Lom u Stříbra. Nad ní v lese se nachází samota Nový Dvůr - bývalý panský dvůr. Na mapách je vedena asi od 2.poloviny 18.století jako panský dvůr.
K Lomu stále přináleží ještě osada Pražka asi 1 km severně od Benešovic.