M Ě S T O   B E Z D R U Ž I C E

Město Bezdružice je správním centrem severovýchodní části okresu Tachov. Územím města protéká Nezdický potok a východní hranici města (i okresu) tvoří Úterský potok, část západní hranice města tvoří tok Hadovky. Do Bezdružic vede lokální železniční trať č. 175 Pňovany - Bezdružice. Asi 10 km východně od Bezdružic vede silnice Karlovy Vary - Plzeň.
Celé území města Bezdružice má rozlohu 3 202 ha, z toho 1287 ha jsou lesy.
Město Bezdružice sestává z 9 částí: městská část Bezdružice a vesnické části Dolní Polžice, Horní Polžice, Kamýk, Kohoutov, Křivce, Pačín, Řešín a Zhořec.
Osada Pačín je vyhlášena jako vesnická památková zóna. Při východní hranici se nachází přírodní park Úterský potok.

Bezdružice (Weseritz) - nadm.výška 576 m
Lokalita je situována mimo významné cesty, přesto byla centrem rozsáhlého panství a později i sídlem soudního okresu.
Nejstarší zmínky o Bezdružicích jsou z r. 1227, kdy je vlastnil velmož Kojata z Mostu. Ve 14. století se po vsi píší vladykové z Bezdružic, kteří jsou považováni za předky známého českého humanisty, skladatele, hudebníka a cestovatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (popraveného r.1621 na Staroměstském náměstí v Praze). Od r.1390 vlastnili bezdružické panství Kolowratové. Za nich byly Bezdružice r.1459 povýšeny na městečko králem Jiřím z Poděbrad. Po Kolowratech vlastnili Bezdružice Švamberkové - významný český šlechtický rod. Rozvoj lokality negativně poznamenala třicetiletá válka, kdy bylo městečko postiženo morovou epidemií a r.1646 švédskými vojsky vypleněno a vypáleno vč.hradu. R.1680 vtrhli vzbouření sedláci na bezdružický hrad a mstili se panským úředníkům.  V r.1711 získává zadlužené bezdružické panství kníže Maximilián Karel Löwenstein, jehož rod je vlastnil až do r.1945. V roce 1901 byla zprovozněna železniční lokálka Nový Dvůr (Pňovany) – Bezdružice.
Historie městečka je velmi bohatá a zajímavá. Rozhodně stojí za podrobnější seznámení při vlastní návštěvě, stejně jako minulost hradu a zámku, který svým dominantním umístěním v krajině i historickým významem převyšuje ostatní památky v obci i v jejím okolí. Rozsáhlý komplex prošel v posledních letech velkou rekonstrukcí a dne 15.5.2004 byl slavnostně zpřístupněn veřejnosti jako muzeum české umělecké sklářské tvorby. V zámecké kapli je vystaven originální skleněný betlém sklářského výtvarníka akademického malíře Jaromíra Rybáka /součástí prohlídky je i film o jeho výrobě/.
V roce 2006 byl při škole dokončen rozsáhlý sportovní areál.
18.10.2006 dostaly Bezdružice opět statut města, který jim byl v padesátých letech dvacátého století odebrán.
Další významné památky:
Na protáhlém náměstí Kryštofa Haranta pod zámkem náměstí stojí sloup se sv. Floriánem, ochráncem města před častými požáry, postavený měšťany v r.1732. Jeho výzdoba je doplněna sochami sv.Václava, Jana Nepomuckého a sv. Víta. Ve východní části náměstí je původně gotický kostel Nanebevzetí P.Marie přestavěný barokně a po požáru v r.1838 z části i empírově. Jsou zde náhrobky Kolowratů z r.1525, ze staršího mobiliáře kostela však zbyla jen renezanční křtitelnice. Za zmínku stojí ještě sýpka z 2. pol. 18. století. Židovské osídlení připomínají domy židovské čtvrti v jižní části města.
Jižně od města při výpadovce na Planou stojí obnovená kaple Nejsvětější trojice, znovu vysvěcená plzeňským biskupem Fr.Radkovským 30.9.2007.
Město mělo v r. 1930 1066 obyvatel, v současné době zde žijí asi 4/5 tohoto počtu obyvatel.
Okolní krajina přímo vybízí k aktivnímu odpočinku, pěším výletům a cykloturistice. Z náměstí vychází okružní naučná stezka „Údolím Nezdického a Úterského potoka“, vedoucí půvabnou krajinou v okolí Bezdružic. Na Nezdickém potoce je městské přírodní koupaliště. V okolí je celá řada rekreačních středisek, při vodních tocích pak několik skautských táborů a koupališť.

Dolní Polžice (Polschitz) - nadm.výška 575 m
Vesnice položená při silnici v polovině cesty z Kokašic do Bezdružic. Historicky významná obec, ve které ve 14. a 15. století stávala tvrz rodu Harantů z Polžic. První zpráva o vsi pochází již z r.1227. Od r.1346 je připomínán Kryštof Harant Polžický, první známý člen této rodiny. Ve 13. - 14. století tu patrně existoval samostatný statek, který pak připadl k bezdružickému panství. V 15. století byla ves v majetku Jetřicha z Gutštejna. V r.1930 měla vesnice 87 obyvatel, nyní asi 1/10.
Při jižním okraji obce se na okraji pahorku zachovala památka na bývalé čtvercové tvrziště, obkroužené příkopem a valem. Podle tradice stávalo v Dolních Polžicích i mladší panské sídlo naproti poplužnímu dvoru, nazývané Harantův zámek či tvrz, které sloužilo jako obydlí správce dvora. Stavba byla r.1981 zbořena. Nejznámější z rodu, renezanční spisovatel, skladatel, cestovatel a politik Kryštof Harant  Dolní Polžice nikdy nevlastnil.

Horní Polžice (Harlosse) - nadm.výška 620 m
Vesnička je rozložena okolo silnice na Teplou asi 2 km severozápadně od Dolní Polžice. V r.1930 měla ves 112 obyvatel, s současné době je jich asi 1/4.
Při silnici na východním okraji obce stojí památný strom - modřín opadavý, zv. Polžický modřín (stáří 120 let, výška 22 m, obvod kmene 335 cm).

Kamýk (Kamiegl) - nadm.výška 628 m
Osada na odbočce ze silnice mezi Pačínem a Loučkami je připomínána již na poč. 12.století. Dnes chalupářská víska. Nejzajímavější je č.p.1 s klenutým vjezdem. V r.1930 měla ves 62 obyvatel, nyní asi 1/4.

Kohoutov (Kahudowa) - nadm.výška 605 m
Malá ves na úpatí Ovčího vrchu asi 1 km od Horní Polžice. První zmínka o obci pochází z r. 1227. Ves má malou kruhovou náves s rybníčkem obklopenou pěti usedlostmi. V r.1930 měla víska 65 obyvatel, nyní má jednoho stálého obyvatele.
Jižně od vsi asi 1 km bývalo slovanské hradiště na vrchu Milkovské čihadlo (676 m n.m.).

Křivce (Krips) - nadm.výška 556 m
Vesnice asi 2 km severně od Bezdružic je již r.1219 uváděna jako majetek tepelského kláštera. Původně gotický jednolodní kostel sv.Martina ze 14.stol. byl barokně přestavěn r.1674. Renezanční chrámové lavice jsou z doby kolem r.1600. Kostel zachránilo před zřícením s pomocí státu i Plzeňského kraje občanské hnutí Martinus, které nyní zajišťuje v Křivcích i společenské akce.
U kostela jsou sloupková boží muka Ecce homo (kolem r.1700). Je zde také chráněná lípa velkolistá - 300 let (kmen 456 cm, výška 30 m).
Křivce byly snad před husitskými válkami městem. Také tu mělo být letní sídlo představených z kláštera v Teplé. V r.1930 měla vesnice 175 obyvatel, nyní jich zde žije asi 1/10 tohoto počtu.

Pačín (Patzin) - vesnická památková zóna - nadm.výška 606 m
Vesnice západně od Bezdružic při silnici z Horních Polžic k Teplé. Prvé zmínky k místu jsou z r.1405. Pověsti kladou do Pačína šlechtické sídlo rytíře Bazina. Kolem nepravidelné protáhlé návsi je seskupeno několik statků. Většinou přízemní ze tří stran obestavěné dvory jsou doplněny podélně stojící přízemní školou a kaplí. Celkový charakter zděné zástavby z přelomu 19. a 20. století výrazně dotváří stavení č.p.1 s hrázděným štítem a vyřezávanou pavlačí a se stodolou i ohradní zdí. U hlavní silnice je kříž z r.1872. V r.1930 žilo ve vsi 86 obyvatel, nyní asi 15.

Řešín (Rössin) - nadm.výška 564 m
Obec ve svahu nad Zaječím rybníkem asi 2 km západně od Bezdružic. První zápis o vsi je z r.1237, kdy zde zřejmě stávalo zemanské sídlo či tvrz. Od počátku 15.století byla ves součástí bezdružického panství. Stavební památkou je usedlost č.p.3 s hrázděným štítem. V severním okraji obce je při silnici pamětní kamenný kříž. V r.1930 měla ves 155 obyvatel, nyní asi 1/2.

Zhořec (Hurz) - nadm.výška 622 m
Nevelká ves nad údolím říčky Hadovky při silnici z Hanova k Pačínu. První zmínky o malém sídlišti pochází z r.1367. Od 17.století patřila ves trvale k bezdružickému panství. Ze Zhořce pocházel Hans Muck, údajný vůdce selské vzpoury potlačené na Ovčím vrchu r.1680. Na návsi je malý litinový křížek z r.1865, pod vsí u Hadovky je vývěr Zhořecké minerálky. V r.1930 měla vesnice 205 obyvatel, v současné době asi 10.