O B E C  C E B I V

Obec Cebiv  se nachází asi 8 km severně od Stříbra. Území obce má rozlohu 1 061 ha, z toho 419 ha jsou lesy. Prochází tudy železniční trať č.177 Pňovany - Bezdružice, železniční zastávka je za obcí při silnici na Konstantinovy Lázně.
Obec Cebiv má dvě části Bezemín a Cebiv. Cebiv je rozložena okolo Kozolupského potoka v nadm.výšce 471 m, Bezemín asi 2 km severněji vpravo od silnice na Konstantinovy Lázně v nadm.výšce 448 m poblíž toku říčky Hadovky.
V r. 2003 získala obec prapor a znak obce. Kompozice cebivského znaku byla převzata z erbů nejvýznamnějších držitelů - hrabat z Wrtby a knížat Löwensteinů.

Cebiv (Zebau)
Prvá zmínka o osadě Cebiv se datuje k r.1115, kdy byla dána kladrubskému klášteru (tzv."kladrubské falzum"). Později byla od kláštera oddělena, r. 1379 zde již bylo několik vladyckých dvorů (seděl zde i vladyka Hrděboj, snad příbuzný Hroznatovců). Po delší přestávce je na Cebivi v letech 1487 - 1531 rod Cebivských ze Záduba. Někdy před r.1533 zdědil vesnici Jan Drzéř z Hrádku. V držbě statku následovali  Strojetičtí ze Strojetic (asi 1579-1646) a majitelé Křimic, hrabata z Wrtby (1646-1712). V r.1712 koupil statek od nejvyššího pražského purkrabího, hraběte Jana z Wrtby,  kníže  Maxmilián Löwenstein a připojil jej k Bezdružicům.
Nejvýznamnější historickou památkou ve vsi je barokní zámek. V jeho místech stávala gotická tvrz, která byla v v 1.polovině 16.století upravována renezančně. Po požáru v r.1657 provedli hrabata z Wrtby rozsáhlou manýristickou rekonstrukci objektu. Barokní přestavbu započali po zakoupení Cebivi Löwensteinové. Velkolepý stavební záměr zůstal ale nedokončen, v r.1766 byla dostavěna pouze západní část objektu. V podstatě v této podobě se zámek zachoval do dnešních dnů. Do r.1995 zde sídlil státní statek a po r.1995 je zámek prázdný ( ještě nezískal vlastníka - stále probíhají dědické spory) - je tudíž velmi zchátralý. Státní statky tím, že v těsném okolí zámku vybudovaly hospodářské stavby  - východně při zámku byly vybudovány stáje, sklady a silážní žlaby, nejbližší okolí zámku do značné míry znehodnotily.
V severozápadní části obce byly v 80. letech 20.století byly státními statky postaveny bytovky.
Na návsi před zámkem je barokní socha Panny Marie - Immaculaty z 1.poloviny 18.století a vlevo pod zámkem při silnici nad potokem je barokní socha sv.Jana Nepomuckého r.1737.  Obě sochy jsou od L.Widmana  a byly v r.2001 mikroregionem Konstantinolázeňsko restaurovány.
V obci Cebiv byla do r.1948 četnická stanice, byl zde pekař, řezník, krátkou dobu též drůbežárna, dále pošta a smíšené zboží. Do r.1980 zde byla základní škola - po zrušení jezdí školáci do Bezdružic a Konstantinových Lázní. Mateřská škola byla zrušena v r. 2001. Obě školy byly zrušeny pro nedostatek dětí.
V r.1930 měla vesnice 429 obyvatel, nyní 264 obyvatel.
Dnes  je zde obecní úřad,  pošta, hostinec se sálem a obchod. V obci je živnost pro truhlářské a tesařské práce a dále lesní společnost (nakládka a zpracování dřeva).
V obci aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů.

Bezemín (Wesamin)
V místě bývalo slovanské hradiště užívané v 7.-9.století, valy jsou zachovány zejména na jižní straně. V místě pod hradištěm se rozkládá mohylové pohřebiště.
V r. 1930 měla tato víska 156 obyvatel, dnes zde žije 12 obyvatel. Ve vsi je pozoruhodná sloupová zvonička. Na dohled ze vsi na sever je zřícenina hradu Gutštejn nad údolím Hadovky (na území obce Konstantinovy Lázně).
Působí zde jeden soukromý zemědělec.