O B E C  E R P U Ž I C E

Obec Erpužice se nachází asi 7 km severovýchodně od Stříbra při východní hranici okresu, kterou zde tvoří Úterský potok. Územím obce prochází železniční  trať č.177 Pňovany - Bezdružice se zastávkou Blahousty. Celé území obce má rozlohu 1 452 ha, z toho 399 ha jsou lesy.
Dnešní obec má 3 části - Blahousty, Erpužice a Malovice.

Erpužice (Welperschitz) - nadm.výška 460 m
Ves je prvně zmiňována r.1175, kdy ji kníže Soběslav daroval klášteru v Plasích. Od první třetiny 14.století je připomínána řada drobných zemanů, kteří měli ve vsi své majetky. Mezi nejvýznamnější náleží rytíři z Hrádku, kteří sídlili na nedalekém Sviňomazském Hrádku. V 16. století byla připojena k trpístskému panství. V průběhu staletí byl název vesnice často komolen a měněn od nejstaršího Erposiz a Orpozicz přes Verpižice, Spirzieze, Zbiřice až po poněmčené Welperschitz. V r.1930 měla vesnice 187 obyvatel, nyní má okolo 270 obyvatel.
Nejvýznamnější památkou je kostel sv.Markéty, který stojí na mírné vyvýšenině uprostřed vsi. V r.1378 je uváděn jako farní. Původně gotický kostel byl v r.1701 zcela přestavěn v barokním slohu majitelem trpístského panství Prosperem ze Sinzerdorfu. Do nového kostela byla r.1708 pohřbena třináctiletá hraběnka Anna ze Sinzendorfu. Její náhrobník je zde dosud zachován. Kamenná křtitelnice s tesanými nápisy pochází z r. 1558. Kostelní věž je výraznou dominantou obce. Kostel je bohužel delší dobu neudržovaný.
Na návsi je také obecní úřad a obecní hostinec se společenským sálem.
K železniční zastávce Trpísty je asi 1 km.

Malovice (Malowitz bei Mies)  - nadm.výška 428 m
Ves je položena severovýchodně od Stříbra při přehradě Hracholusky. První zmínky pochází z r.1371, kdy se po vsi psal jakýsi Habart. V majetku různých zemanů byla po celý středověk. V r. 1437 zapsal císař Zikmund Janovi z Malovic a jeho synu Habartovi 100 kop platu na nedaleké vsi Butově. Od 17.století náležela podstatná část vsi k trpístskému panství, které zde vlastnilo také dvůr s příslušenstvím a ovčín. V r.1939 zde žilo 210 obyvatel, nyní sotva 1/5.
Na návsi pod lipou stojí drobná čtvercová kaple. Její klenutý vstup je zvýrazněn štukovým portálem. Interiér osvětlují kasulová okna. Kapli opravila obec v r. 2001.
Jednotlivé stavby seskupené kolem nepravidelné návsi je podle datování na fasádách pochází z 20. let 20.století.
V r.1930 měla ves 224 obyvatel, nyní jich zde žije okolo 40.
K železniční zastávce Blahousty je asi 1 km.

Blahousty (Plahussen)  - nadm.výška 395 m
Víska nedaleko soutoku Úterského potoka a Mže. Za vsí je v nádherném hlubokém údolí prudký záhyb Úterského potoka, zde již zvednutého přehradou Hracholusky do poměrně širokého toku. O kousek dále se pak Úterský potok stéká s řekou Mží, uvnitř přehradního jezera to ale není tak patrné.
Název vsi se vykládá jako "ves blahoústých", to je výmluvných lidí.
Ve vsi zmiňované poprvé v r.1247 stávalo vladycké sídlo. R.1318 obžaloval Havel z Malesic Protivu z Vracovic, že mu zničil tvrz v Blahoustech. V r. 1475 je doložen Jan z Blahúst jako purkrabí na Zvíkově a po něm ves vlastnil Jan Markvart z Hrádku. V průběhu 16.stol. obnovená  tvrz zanikla a vesnici získalo město Stříbro. Stříbrští měšťané o ni přišli v r. 1547. Do r. 1748 byly Blahousty součástí panství Třebel - Trpísty.
Zástavba vsi pochází většinou z 1.poloviny 20.století. V r.1930 měla vesnice 98 obyvatel, nyní zde trvale žije asi 10 obyvatel. Železniční zastávka Blahousty je od vsi vzdálena 500 m.