O B E C  H O R N Í  K O Z O L U P Y

Obec Horní Kozolupy leží asi 10 km severně od Stříbra. Území obce má rozlohu 2 277 ha, z toho 940 ha jsou lesy.
Dnešní obec tvoří čtyři části: Horní Kozolupy, Očín, Slavice a Strahov. Všechny tyto osady leží na silnici II/202 Záchlumí - Bezdružice - Úterý (KV).

Horní Kozolupy (Ober-Kozolup) - nadm.výška 518 m
Farní vesnice leží v korytě Kozolupského potoka. Ke Kozolupům patří i samoty Vlčkov a Silniční domky s dvojicí chráněných lip a hájovna Liběvice. Je zde škola, fara a obecní úřad. První zmínka o obci je z r. 1237. V té době byly Kozolupy rytířským místem - jsou zmiňováni bratři Ota a Bohuslav z Volfštejna, dále Přibyslav a Štefan z Utzin a také Šuchta z Kozolup, r.1357 se píše o Mrahotovi. Od r. 1394 jsou Kozolupy pod patronátem pánů z Volfštejna. R. 1395 je zmiňován Jetřich z Gutštejna, později rytíř z Utzin. Kolem r.1506 spadly Kozolupy pod pány ze Švamberka. Od r. 1712 do r.1848 patřila vesnice rodu z Löwenstein.
Kostel sv. Petra a Pavla byl postaven r.1352 ve stylu pozdní gotiky, poději byl upraven ve slohu barokním. R.1796 vznikla 29 m vysoká věž. Velký zvon pochází z r.1548. Od r. 1384 byl kostel farním do konce 30-tileté války, pak byla fara v Černošíně a od r.1654 znovu v Kozolupech. Pod faru náležely Liběvice, Silniční domky, Vlčkov, Slavice, Utzin (Očín), Strahov, Cebiv, Wickau (Víchov), Eisenhüttel (Záchlumí), od r. 1785 také Zádub a Lomy a od r. 1786 i Volfštejn. Kostel byl zbořen kolem r. 1950.
Když v r. 1421 dobyli husité Švamberk, vydrancovali i Kozolupy a sousední Lomy.
Kozolupská škola sloužila také pro Cebiv, Slavice, Volfštejn a Lomy. Poslední budova školy byla postavena r. 1884. O rok později byly založeny ještě školy ve Strahově a Utzinech.
Požáry vesměs menšího rozsahu byly ve vsi zaznamenány v letech 1888, 1908, 1913, 1922, 1927, 1931 a 1941.
V r. 1925 byla do vsi zavedena elektřina. Silnice z Kozolup na východ do Cebivi byla postavena v r. 1926. V Cebivi je nejbližší železniční zastávka. V r.1930 měla vesnice 353 obyvatel (nyní asi 130).
V r.1946 byli zdejší obyvatelé transportováni do Bayernu a Hessenu. Na svou rodnou ves nikdy nezapomněli.
U samoty "U silnice" 2 km západně od obce jsou dvě chráněné lípy (lípa malolistá - obvod 270 a 310 cm, výška 20 a 23 m, stáří cca 100 let.

Očín (Utzin) - nadm.výška 528 m
Menší okrouhlá ves pod silnicí Mezi Horními Kozolupy a Strahovem asi 1 km severně od Horních Kozolup.
První zmínka o sídle pochází z r. 1237, kdy patřila Přibyslavovi a Štěpánovi z Očína. Vladykové z Očína jsou hypoteticky spojováni s rytíři ze Sviňomazského Hrádku a s vladyky ze Slavic. Jmény vladyků doplněná predikátem z Očína se  vyskytují až do konce 15.století. V r.1544 je ves  připomínána jako součást nedalekého statku Erpužice. Je též uváděna ve vsi tvrz, tehdy již pustá. Pověsti sem kladly hrad rytíře Wutzina, po němž byl Očín (Utzin) pojmenován. V pozdějším období byla ves jako součást statku Cebiv držena k Bezdružicím. V r.1930 měla ves 76 obyvatel, nyní jich zde žije asi 1/4 tohoto počtu.
Ves má asi 8 usedlostí převážně rekreační povahy. Na drobné návsi je rybníček a nad ním křížek datovaný r.1867. Východně od vsi kdysi stávala tvrz. Naproti výjezdu z obce u silnice je pod jírovcem drobná kaple.

Slavice (Mariafels) - nadm.výška 506 m
Nejstarší známá historie vsi počíná r.1329, kdy je zmiňován Leo ze Slavic. Před r.1408 získala ves jedna z bočních větví pánů ze Švamberka - je uváděn Bavor ze Švamberka a na Slavicích. V r.1412 se strhl spor o Slavice mezi Bavůrkem a Hanovci ze Švamberka. V té době byly Slavice patrně vyloupeny a zpustošeny.
V 16.století jsou již Slavice součástí třebelského panství, s nímž r.1711 přešly pod správu třebelsko-trpístského statku Sinzendorfů. V r.1793 prodali Sinzendorfové panství Janu Antonínu Lexovi z Aehrenthalu, jehož dcera postoupila Trpísty se Slavicemi r.1874 Kinským. Po nich od r.1879 byli vlastníky Wydenbruckové. V r.1896 koupil panství rytíř Vilém Kubinský. Po pozemkové reformě r.1925 byly Slavice od Trpíst odděleny a jejich majitelem se stal Hugo Waka s manželkou Hildegardou rozenou Kubinskou.
V r.1654 je patrně poprvé uveden německý název Vsi Mariafels či St.Mariafels - Svatá Mariina skála. Tento název snad dala vsi kaplička Panny Marie, k níž byly konány časté poutě. Patrně na místě staré kaple nechal r.1822 zdejší správce vystavět novou obdélnou klasicistní kapli zasvěcenou Bolestné Panně Marii (při silnici do Horních Kozolup).
Kaple sv.Vavřince je uváděna již r.1757. V tom období stál ve vsi ještě starý zámek, bývalá tvrz obklopená vodním příkopem a i nový zámek. V okolí vsi byly chmelnice. Na místě kaple byl r.1767 vystavěn Sinzendorfy nový kostel sv.Vavřince s hranolovou věží, jeho kazatelna je rokoková. V r.1838 stál ve vsi vrchnostenský zámek se dvorem, ovčínem a hospodou. V obou svatyních - kostele sv.Vavřince i kapličce Bolestné Panny Marie - byly konány bohoslužby.
Ves je situována na svazích kolem prameniště Slavického potoka, jehož přehrazením zde vzniklo několik rybníčků. Severní části dominuje kostel sv.Vavřince, na hraně protilehlého svahu je zámek se dvorem.  Památný strom vedle kostela - Slavická lípa má stáří 200 let, obvod kmene 320 cm a výšku 18 m.
Jako náhrada za staré panské sídlo - tvrz ze 14. století - vznikl ve Slavicích koncem 18. století patrový obdélný barokní zámek. Poslední rozsáhlejší úpravy zámku proběhly po r. 1925. Z té doby pochází věž se zaoblenými nárožími a cimbuřím a lodžie vkomponovaná mezi dvě půlválcové věže na straně do zahrady. V průběhu socialistického období zámek značně zchátral, stejně tak zámecká zahrada - opravuje se teprve od r. 2001, kdy jej koupil nynější majitel Werner Franz s manželkou Hanou Francovou. Od té doby se zde pravidelně konají letní zámecké slavnosti. V r. 2002 se zde 14 dnů natáčel film Mistři. Současní majitelé počítají s přestavbou zámku na zámecký hotel Mariafels s kapacitou asi 50 lůžek (dotace EU ze Společného regionálního operačního programu), dále s chovem koní, golfovým cvičištěm apod.
V r.1930 ve vesnici bylo 312 obyvatel, v současné době je stav asi na 1/3.

Strahov (Strahof) - nadm.výška 536 m
První zmínky o vsi jsou z r. 1379. Ve středověku obec patrně náležela Očínu. V 17.století je uváděna jako součást panství Cebiv s nímž později přešla pod bezdružické panství. V r.1757 byl ve si kovář a panský mlýn o dvou kolech. V r.1838 byl u vsi na potoce mlýn Schlanggenmühle s pilou na prkna.
Vesnice je položena nad údolím říčky Hadovky při silnici z Horních Kozolup do Kokašic. Na svažité oválné návsi upoutá hrázděný štít domu č.p.12. V návesním parčíku je kaple se zvoničkou, k níž byla kuriózně přistavěna hasičská zbrojnice. V horní části návsi je sousoší sv.Jana Nepomuckého s anděli z r.1756. K půvabným zákoutím Strahova patří malý rybníček při okraji vsi obklopený několika starými vrbami.
V r.1930 měla vesnice 167 obyvatel, nyní skoro 1/3.
Asi 2 km východně od vsi leží železniční zastávka Strahov lokální železniční trati Pňovany - Bezdružice. Při ní se rozkládají zemědělské objekty bývalého vrchnostenského dvora Machařova. Ve středověku zde stávala obec Machařov.
Při silnici do Očína asi 50 m od vsi stojí starý kovaný kříž s postavičkami plechových světců.
Od mostu přes Hadovku asi 2 km pod vsí je po červené značce přístupný tzv. Pramen lásky, vyvěrající u železničního mostu bezdružické lokálky.