O B E C  H A L Ž E

Obec Halže leží 5 km severozápadně od okresního města Tachova na úpatí Českého lesa v nadmořské výšce 525 - 790 m n.m.  Převážná část území obce je součástí chráněné krajinné oblasti Český les. Halže, Horní Výšina a Branka leží na silnici II/199 vedoucí na regionální hraniční přechod Pavlův Studenec - Bärnau. Celková rozloha území obce je 3 556 ha, z toho 2 233 ha jsou lesy.

Obec Halže ve svém správním obvodu spravuje místní části Branka, Halže, Horní Výšina, Svobodka a dále katastrální území Pavlův Studenec III bez jakéhokoli osídlení. Ještě v sedmdesátých letech osmnáctého století bylo osídlení vcelku vyrovnané.
V Brance a Výšině tehdy žilo přes 800 obyvatel, v Halži téměř 700 a ve Svobodce necelých 300 obyvatel. Po vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce došlo k vylidnění. V bývalém hraničním pásmu byly na území dnešní obce Halže zrušeny obce Hraničná (Hermannsreith) do r.1948, Pomezná (Wittichsthal) do r. 1950 a Větrov (Baderwinkel) - zánik 1952.
Pouze samotná Halže má nyní více obyvatel - 780 a v ostatních částech žije dohromady asi 130 obyvatel.

Halže (Hals) - nadm.výška 596 m
Rozsáhlá obec založená na mírném návrší 6 km severozápadně od Tachova. První zmínky o Halži pocházejí z r. 1479. Ve vsi stávala tvrz, uváděná prvně r. 1529. J. F. Husmann, majitel tachovského panství, věnoval Halži v r. 1644 nově vybudovanému klášteru paulánů ve Světcích. Po zrušení kláštera v r. 1787 se z Halže stává samostatný statek a vystřídalo se zde několik majitelů. O sto let později získávají Halži Landwehrové z Wehrheimu a vlastnili ji až do odsunu německého obyvatelstva v r. 1945.  Od 17. do 19. století se v místě zpracovávala perleť na knoflíky a drobné okrasné předměty a také železná ruda z místních nalezišť. Lokalitě vévodí kostel sv. Jana a Pavla, vystavěný v r. 1800, s věží z tesaných kvádrů dostavěnou r.1805. Jihovýchodně od obce se nachází kaple sv.Jana Nepomuckého, vybudovaná v r. 1855. Pod ní se v hájku skrývá kaple sv.Kříže z r. 1888 s hrobkou Landwehrů. Kaple sv. Jana Nepomuckého byla zahrnuta do areálu vesnického muzea Antonína Vaňka, které bylo v Halži vybudováno a otevřeno společností Agročas Částkov dne 26.6.2010.
Svoji historickou hodnotu má také místní hřbitov, především některé jeho staré náhrobky vyhotovené místními kameníky z místního materiálu - lom v lese za vsí.
Nejvýraznější budovou obce býval zámek s kaplí sv.Rodiny, který byl v r.1873 přestavěn v pseudorenezančním stylu a r.1906 rozšířen. K zámku přiléhal úpravný park s altánem. V r.1955 zámek vyhořel, r.1959 byl rozbořen a r.1966 byly zbytky zámku odstraněny.
V r.1930 měla vesnice 730 obyvatel, současný stav obyvatel se pohybuje okolo 780.
V Halži je obecní úřad, základní škola (1.stupeň), mateřská škola, kulturní dům, ordinace dětského a praktického lékaře, tři obchody, dvě restaurace, sportovní areál a přírodní koupaliště.
V jižní části Halže byly ve druhé polovině 20.století postaveny některé provozy: provoz rostlinné výroby, stavební středisko závodu Technický rozvoj Tachov, nová centrální kotelna a při silnici na Svobodku nová stáj pro skot. (V jižní části bylo postaveno několik také bytovek a v severní části nové ulice rodinných domků.) V západní části obce byla kasárna pohraničníků. Všechny tyto areály mají dnes nové využití. Nová výstavba tvář obce dosti necitelně poznamenala.
Mezi Ctiboří a Halží má společnost Agročas Částkov na pastvině bizony.

Branka (Galtenhof) - nadm.výška 602 m
První písemná zmínka pochází z r. 1663. Původně se jmenovala podle velkého rybníka "Iriweiher"  - Olšový rybník. Název Galtenhof - Jalový Dvůr vznikl okolo r.1713, kdy byl zde zřízen panský dvůr se stájemi pro jalovice. Třetí název Branka je užíván od r.1945. Z velkého množství podniků (hamry, mlýny, leštírny skla i stoupy) poháněných vodní silou Reichenbachu, jak byl v minulosti nazýván nejhornější tok Mže, největšího věhlasu dosáhla knoflíkárna rodiny Adlerů založená v r.1898. V r.1937 zaměstnávala 220 dělníků. Výrobní sortiment perleťových spon, knoflíků a dalších výrobků byl velice pestrý.
V r.1930 měla vesnice 513 obyvatel, současný stav je necelá 1/10.
K zachovalým pamětihodnostem vesnice patří kaplička na břehu rybníka a torzo kamenného kříže v zaniklé části obce. V obci jsou dvě restaurace, penzion, prodejní stánek a velký rybník. V osadě převažuje rekreační provoz. Zajímavostí je také, že tato osada je nejvýše položena na toku řeky Mže, za ní směrem k pramenům již žádná není.
Z Branky vede přeshraniční turistická stezka na Hermannsreuth a také okružní naučná cykloturistická stezka Branka.
Severně asi 1 km nad Brankou je objekt bývalé roty Pohraniční stráže - zůstává stále nevyužitý.

Horní Výšina (Ringelberg) - nadm.výška 622 m
Prvně je uváděna v tereziánském katastru z r. 1713. Osada patrně existovala mnohem dříve.  Osídlení se ale skládalo z velkého počtu samot, roztroušených především na sever od středu obce. Zde stávaly také Hamerské domky, které svým jménem upomínaly na panskou železárnu zmiňovanou u Halže okolo r.1838. Celá tato severní strana obce zanikla. Ve Výšině a okolí je zachováno několik drobných křížků a božích muk vyrobených místními kameníky.
V r.1930 měla vesnice 576 obyvatel, v současnost zde žije asi 15 stálých obyvatel.

Svobodka (Frauenreith) - nadm.výška 560 m
Vesnice se nachází necelé 2 km jižně od Halže. První písemná zmínka pochází z r. 1365, tenkrát se zřejmě nazývala Ronrojt. Název Frauenreith se objevuje poprvé v tachovském urbáři z r.1555. Po celé období feudalismu náležela ves k Tachovu. Jediným významnějším průmyslovým podnikem v obci bývala brusírna skla vybudovaná židovskou firmou Fleischner a Adalbert. R.1906 zakoupil podnik p.Kroha a přebudoval jej na soustružnu dřeva. Vesnice je seskupena podél protáhlé ulicové návsi s rybníkem ve spodní části.
Při vjezdu do obce od Tachova stojí socha sv.Jana Nepomuckého z r.1830. Byla vytesána lidovým kameníkem Georgem Böhmem, který se ve Svobodce narodil r.1789. V obci je restaurace s penzionem.
V r.1930 měla vesnice 904 obyvatel, v současné době zde žije okolo 60 obyvatel.
Při silnici na Tachov je velká úpravna vody, která zásobuje vodou z nedaleké přehrady Lučina západní polovinu okresu Tachov.