O B E C   H O Š Ť K A

Obec Hošťka se nachází asi 11 km jižně od Tachova na území přírodního parku Český les. Krajina na západ od silnice na Tachov a na sever od silnice na Nové domky je zahrnuta do území Chráněné krajinné oblasti Český les vyhlášené v r.2005. Celková rozloha území obce je 3 615 ha, z toho 950 ha jsou lesy.
Dnešní obec má 2 části - sídelní obec Hošťku a osadu Žebráky. K území obce náleží i katastrální území zaniklé obce Pořejov.
Okolí Hošťky i Žebráků se může pochlubit mimořádným krajinářským výrazem, přírodními i historickými zajímavostmi.

Hošťka (Hesselsdorf) - nadm.výška 558 m
Prvně je připomínána r.1482 jako Hosskowo. Patřila k nejlidnatějším lokalitám přimdských Chodů. V polovině 16.století strážili obyvatelé Hošťky hraniční úsek až k rybníku Vranči (Pfrentsschweiher). V Hošťce existovala až do r. 1613 císařská celnice. V r.1621 probíhaly v bezprostředním okolí vsi tuhé boje mezi císařskými vojsky a Švédy. Při velkém požáru r.1887 vyhořelo ve vsi 55 usedlostí vč. kostelíka. Obyvatelé se živili zemědělstvím a lesní prací, v 19.století také soustružením dřeva a perleti.
Obec má rozlehlou náves silnicového typu, prostírá se v údolí a je přizdoben několika rybníčky. Prořídlá zástavba je už místy doplněna novými objekty. Některé vesnické statky jsou již pěkně opraveny.
Na návsi je kostel sv.Margarety (Markéty). Kaplička této světice byla v Hošťce uváděna již v r.1707. V r.1744 byla kaple přebudována na malý kostelík, který vyhořel při požáru r.1887. Objekt kostela byl potom rozšířen o západní průčelí a věž. Svatyně je jednolodní. Většina zařízení je rokoková z doby kolem r.1744. Hlavní oltář nese obraz sv.Markéty a několik soch. Kamenná křtitelnice je z r.1815. Ve vsi stojí dvě drobné sochy sv. Jana Nepomuckého.
U kostela je budova školy, ve které býval i obecní úřad. Ten byl přemístěn do sousedního objektu kabin u obecního hřiště na návsi. Naproti přes silnici je objekt mateřské školy s velkou zahradou. Na návsi je také obchod a hostinec. Ve východní části obce je při silnici na Labuť na návrší hřbitov. Silnice do Labutě je využívána pro místní automobilové závody.
Celá jižní strana obce je hospodářská zástavba - provoz rostlinné výroby, sklady a původní areál odchovny mladého dobytka vybudované v minulém století státními statky Tachov. Dnes zde hospodaří společnost Agročas Částkov.
V r.1930 zde žilo 1128 obyvatel, v současné době má obec okolo 300 obyvatel.
Jižně od Hošťky při polní cestě na Svatou Kateřinu je větší rybník (Mnichovství), který je hojněji využíván ke koupání. U rybníka stojí při areálu letní rekreace pěkný exemplář javoru červeného. Sem na jih od Hošťky směřuje cesta k pozapomenutému Mnichovství. Kdysi dávno tu působili kladrubští mniši, kteří zade založili proboštství. Zpustlý statek kladrubských mnichů později koupili Švamberkové, kteří na jeho místě r.1576 založili hospodářský dvůr. Ještě na počátku 20.století stály v Mnichovství 2 mlýny. Zbytky jednoho z nich lze ještě dnes v údolí nalézt.

Žebráky (Petlarn, Scheberecken) - nadm.výška 609 m
Žebráky leží na silnici z Tachova do Hošťky. Vesnice je soustředěna kolem rozlehlé souměrné oválné návsi a působí poměrně upraveně. Náležela mezi staré chodské vsi a byla založena patrně již ve 14.století. Prvně je zmiňována r. 1528 při hraničním sporu, ve kterém svědčili sedláci ze Žebráků.
Stávala zde také vrchnostenská celnice, která byla později přeložena do Rozvadova. V období třicetileté války se počet obyvatelstva značně snížil. Po vysídlení Němců  v r.1948 se do vsi nastěhovali volyňští Češi. V r. 1939 měly Žebráky s přilehlými samotami 564 obyvatel, dnes zde žije okolo 90 obyvatel. Větší část chalup je rekreačních. Ve vsi je obchod.
V lukách nalevo od silnice do bývalého Pořejova je starý téměř zaniklý židovský hřbitůvek založený v polovině 18.století..
Severozápadně od vesnice je velký Žebrácký rybník - je připomínán již v polovině 16.století, je nevhodný ke koupání.
Stáje ve východní části patří nyní holandskému podnikateli, který v okolí Žebráků hospodaří.

Pořejov (Purschau)
Zaniklá ves na křižovatce silnice z Hošťky na Tachov a cesty na Bažantov (také zaniklá obec) a Lesnou. Zbylo z ní několik rozpadajících se zbytků sklepení a zchátralý barokní poutní kostel sv.Anny na hřbitově na návrší nad vsí, ve kterém jsou pohřbeni především osadníci z Pořejova, Žebráků a Bažantova. Vesnice byla rozbita a z části vypálena 26.května 1945 při boji Američanů se skupinami SS. V r.1956 mělo střechy už jen 7 domů ze 141. Postupně byla ves zlikvidována. Na místě vesnice pak byla dlouho navážena skládka odpadků z Tachova a okolí. Dnes je již zakryta a postupně se rekultivuje. Zanedlouho zde bude jen tichý háj.
Z Pořejova pocházela Johanna Kaes, manželka známého německého automobilového konstruktéra a podnikatele Ferdinanda Porsche (zkonstruoval legendárního "brouka", měl 1230 patentů, měl vedoucí pozici v koncernu VW a řídil firmu Porsche).
Jediným zachovalým obydlím z pořejovského katastru je budova bývalého polesí nazývaná "U Mikoty".