M Ě S T O  K L A D R U B Y

Obec Kladruby se nachází v jihovýchodní části okresu Tachov asi 6 km jižně od Stříbra. Územím obce protéká říčka Úhlavka, která se po 3 km před Stříbrem vlévá do řeky Mže. Jižní částí obce prochází dálnice D5, na území obce je dálniční odpočívka se dvěma benzinovými čerpadly. Na Kladruby je nejlépe sjet na křižovatce Ostrov (exit 107). Obcí Kladruby prochází silnice II/203 Benešovice - Kladruby - Nýřany - Plzeň.
Území obce Kladruby má rozlohu  4 863 ha, z toho 2 084 ha jsou lesy a 61 ha vodní plochy.
Dnešní obec má 7 částí: Brod u Stříbra, Kladruby, Láz, Milevo, Pozorka, Tuněchody, Vrbice u Stříbra.

U kláštera na okraji osady Pozorka při silnici na Skapce jsou chráněny 2 duby letní - nejmohutnější stromy na okrese Tachov (obvod 626 a 743 cm, výška 23 a 21 m, stáří cca 500 let).  V údolí Úhlavky u bývalého Petrova mlýna asi 1,1 km jižně od Kladrub je chráněný strom - lípa malolistá (obvod 620 cm, výška 36 m, stáří cca 300 let).

Brod u Stříbra (Brod) - nadm.výška 428 m
Ves vybudovaná nad údolím Výrovského potoka na silnici z Kladrub do Prostiboře. Prvně je uváděna r.1239 jako majetek kladrubského kláštera. Při kladrubském panství zůstala až do konce feudalismu. V r.1933 měla 244 obyvatel, dnes okolo 90.
Vesnice má nepravidelný půdorys kolem silničních serpentin. Uprostřed svažité návsi stojí pod kaštany drobná šestihranná kaple.
V horní části obce stojí hospoda U sládka v letním období hojně navštěvovaná trampy z okolních tábořišť u Výrovského potoka a Úhlavky. Na obou těchto tocích jsou také zbytky starých mlýnů.

Kladruby (Kladrau) - nadm.výška 413 m
Původně klášter benediktinů, nejstarší v Čechách, založený v r. 1115 přemyslovským knížetem Vladislavem I., který je zde také pochován. Ve 12. - 14. století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém království. Na konci 14.století náležela klášteru městečka Kladruby, Touškov a Přeštice, 3 proboštství, 128 vesnic a hrady Prostiboř, Kyjov a Komberk. Dnes je klášter národní kulturní památkou. Architektonicky nejcennější je klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie, původně románská dvouvěžová bazilika, přestavěná v letech J.B.Santinim 1712 – 1728 na monumentální barokně gotickou stavbu. Rovněž čtyřkřídlá budova nového konventu K.I.Dienzenhofera s galerií originálů soch M. B. Brauna patří k cenným stavitelským památkám českého baroka. Klášter je součástí osady Pozorka (Gibacht), která je se svými 22 popisnými čísly považována spíše za součást Kladrub.
V blízkosti kláštera se rozkládá stejnojmenné městečko. Trhová ves ležící na obchodní cestě z Plzně do Norimberka obdržela statut městečka již r. 1230. Svými dějinami byly Kladruby vždy spojeny s historií kláštera. Původní osada stávala v místech dnešního hřbitova. Některá městská práva, jako např. právo trhu získala tato lokalita již r. 1197. Ještě v r. 1334 jsou zmiňovány tyto Staré Kladruby. Ale již r. 1352 se v pramenech uvádí nové městečko. Plynulému rozvoji klášterního městečka bránilo sousední královské město Stříbro. Na naléhání stříbrských občanů, kteří se obávali konkurence, bylo Kladrubům mnoho výsad zrušeno. Kladruby tak zůstaly zemědělskou obcí s částečně rozvinutou řemeslnou výrobou. Největším problémem byly požáry. R.1711 vyhořelo téměř celé městečko s radnicí i kostelem. R.1843 lehlo popelem 136 domů ze 178. V r. 1930 měly Kladruby 1238 obyvatel, z nich se jen 100 hlásilo k české národnosti. Nyní v Kladrubech žije okolo 1000 obyvatel.
Nejstarší zástavba Kladrub soustředěná podél silnice pochází z větší části z doby po posledním požáru.
Na náměstí se nachází kostel sv. Jakuba, patrona horníků - původně gotický zmiňovaný prvně r.1396. Zcela byl přestavěn v letech 1772 - 1773 a znovu vyhořel v r. 1843. V r. 1908 získala kostelní věž cibulovitou báň. Před kostelem je malé lapidárium starých smírčích křížů, které sem byly přemístěny z blízkého okolí Kladrub v r.1988. Uprostřed náměstí stojí mariánský sloup z r.1701 renovovaný r.1843. a historická kašna z r. 1584.
V místech, kde stojí hřbitovní kostel vybudovaný v letech 1882 - 1884, stál do r. 1808, kdy byl zbořen, starý románský kostel sv. Petra a Pavla. Kolem něho se rozkládaly Staré Kladruby. Tento kostel je do r. 1792 uváděn jako kladrubský farní kostel. Nynější hřbitovní kostel sv. Petra dostavěný r.1884 v pseudogotickém slohu byl renovován v letech 1990-1993.
V oblasti kultury je dominantní akcí festival vážné hudby Kladrubské léto a kladrubská pouť.
Kladruby získaly v r.2005 titul Vesnice roku Plzeňského kraje. V květnu 2007 byl Kladrubům navrácen statut města.

Východně od kláštera při silnici na Heřmanovu Huť se nachází Žďár - hospodářský dvůr s minimálním osídlením. Ve středověku zde stávala ves stejného názvu. Prvně je zmíněna v listině papeže Řehoře IX. asi z let 1234-1239, potvrzující držbu Žďáru kladrubským klášterem. Listina z r. 1344 zmiňuje dvůr Žďár. Prvním zástavním držitelem majetku ve Žďáře se stal Petr Selik z Luhova k roku 1433, který je také uváděn jako majitel žďárské tvrze. Je ale možné, že tvrz zde vystavěl již kladrubský klášter. Kladrubský klášter získal koncem 14. století Žďár do svého držení a již jej nikdy nezastavoval. Z tvrze zbylo ve dvoře jen oválné plato. Vodní příkopy byly zasypány, zřejmě při stavbě neorganicky vetknuté rozměrné sýpky.

Láz (Laas) - nadm.výška 462 m
Ves Láz je situována v mělkém údolí při silnici z Kladrub do Benešovic. První zmínka je v zakládací listině kladrubského kláštera z r.1115. R.1186 se nazývala "Poněbuzlaz" - Poněbudův láz (=pozemek,pole). Klášteru náležela ves až do jeho zrušení v r.1785.
V r.1930 měl Láz 149 obyvatel, v současné době nedosahuje 1/2 tohoto stavu.
Téměř všechny usedlosti jsou seskupeny kolem rozlehlé obdélné návsi. Některé dvory, které stály po obvodu i uprostřed návsi zanikly po r.1945. Jedinou památkou obce bývala šestiboká kaple s lucernou a zvonkem, která stávala v západní části návsi - byla zbořena kolem r.1990.

Milevo (Mühlhöfen) - nadm.výška 462 m
Ves na planině mezi lesy jihozápadně od Kladrub, vysoko nad údolím říčky Úhlavky. Patřila vždy ke klášternímu majetku od r.1115. Vesnice v letech 1688 a 1718 částečně vyhořela. V r.1939 měla 175 obyvatel, nyní má slabou polovinu tehdejšího stavu.
Kruhová náves Mileva potvrzuje založení vsi v první kolonizační vlně. Uprostřed návsi při rybníčku stojí malá polygonální kaple z 18.století. Obdobné kapličky jsou i v okolních obcích -  Brodu, Lšelíně, Tuněchodech či Zhoři. V lesích pod obcí je zatopený lom "Žulák". Východně od Mileva leží rozsáhlý komplex Senětického lesa, svět tichých lesních zátiší i bohatá houbařská studnice.

Pozorka (Gibacht) - nadm.výška 417 m
Malá ves s 22 čísly popisnými bezprostředně pod klášterem. Klášter je součástí osady Pozorka. Osada dnes už je stavebně spojena s Kladrubami a je spíše považována za východní část Kladrub. Ještě v r.1930 měla Pozorka 357 obyvatel, nyní okolo 50.

Tuněchody (Tinchau) - nadm.výška 443 m
Malá ves na silnici z Prostiboře do Kladrub. Od r. 1239, kdy je prvně zmiňována, náležela kladrubskému klášteru a po jeho zrušení ke kladrubskému panství. V r.1939 měla153 obyvatel, dnes jich zde žije asi 25.
Obec je rozložena kolem kruhové návsi s rybníčkem, na jehož okraji stojí barokní mariánská kaple. Šestiboká stavba je kryta plechovou střechou s lucernou.
Východně od vsi v údolí Úhlavky stojí Tuněchodský mlýn, který je historickými prameny zmiňován již v polovině 16.století.

Vrbice u Stříbra (Wrbitz) - nadm.výška 462 m
Vesnice je položena severozápadně od Kladrub na silnici z Lázu do Stříbra. Také Vrbice je zmiňována v kladrubském falzu z r.1115. V r.1386 zde byla zřízena klášterní náprava. Skládala se ze dvora se dvěma lány lesů, luk a pastvin. Ochrannou službu kláštera byli nápravníci povinni vykonávat koňmo, oděn pancířem a ozbrojen kuší. Po husitských válkách se ves stala natrvalo samostatným zemanským statkem, který v r.1447 vlastnil Václav z Rajšic seděním na Vrbici. V následujících staletích byla ves v majetku královského města Stříbra až do 19.století. R.1930 měla 160 obyvatel, z toho 5 českých. Dnes tu žije asi 40 obyvatel.
Na návsi stojí malá obdélná kaple, se zaobleným závěrem, zvlněným zděným štítem a plechovou lucernou. Je velmi podobná kapli v  nedalekém Milíkově. V okolních lesích se skrývají pravěká mohylová pohřebiště.

Okolí kladrubských osad je bohaté na lesy a zeleň, údolí Úhlavky je vděčným místem letních dětských táborů a trampských setkání. Značný zájem je o stanování v krásném prostředí u Výrovského rybníka v osadě Výrov (Wierau). Lokalita se nachází uprostřed mohutného lesního komplexu asi 2 km západně od Brodu. První zmínky o vsi v majetku kladrubského kláštera jsou z let1 234-1239.V r.1420 byla ves zastavena Jindřichovi řečenému Střela z Bezdružic. Ve 2. pololetí 15.století vlastnil Výrov s mlýnem a některé další vesnice v okolí Bohuslav ze Švamberka. V 17.století je uváděna jako pustá. R.1838 se obnovená lokalita skládala z poplužního dvora, myslivny, hájovny a mlýna. V polovině 19.století zde pracovala vrchnostenská vysoká pec a hamr, který zaměstnával 36 dělníků. Rybník existoval patrně již ve středověku. Nad rybničním odtokem vytesaným ve skále a připomíná spíše příkop je ploché návrší, na kterém podle pověsti stával hrad. Dnes ve Výrově jsou pouze tři chalupy a několik chat. Je zde vyhrazeno místo i pro stanový tábor.