M Ě S T O K L A D R U B Y
Obec Kladruby se nachází v jihovýchodní
části okresu Tachov asi 6 km jižně od Stříbra. Územím obce protéká
říčka Úhlavka, která se po 3 km před Stříbrem vlévá do
řeky Mže. Jižní částí obce prochází dálnice D5, na
území obce je dálniční odpočívka se dvěma benzinovými
čerpadly. Na Kladruby je nejlépe sjet na křižovatce Ostrov
(exit 107). Obcí Kladruby prochází silnice II/203 Benešovice
- Kladruby - Nýřany - Plzeň.
Území obce Kladruby má rozlohu 4 863 ha, z toho 2 084 ha jsou lesy a 61 ha
vodní plochy.
Dnešní obec má 7 částí: Brod u Stříbra, Kladruby, Láz,
Milevo, Pozorka, Tuněchody,
Vrbice u Stříbra.
U kláštera na okraji osady Pozorka při silnici na Skapce jsou chráněny 2 duby letní - nejmohutnější stromy na okrese Tachov (obvod 626 a 743 cm, výška 23 a 21 m, stáří cca 500 let). V údolí Úhlavky u bývalého Petrova mlýna asi 1,1 km jižně od Kladrub je chráněný strom - lípa malolistá (obvod 620 cm, výška 36 m, stáří cca 300 let).
Brod u Stříbra
(Brod) - nadm.výška 428 m
Ves vybudovaná nad údolím Výrovského potoka na
silnici z Kladrub do Prostiboře. Prvně je uváděna r.1239 jako
majetek kladrubského kláštera. Při kladrubském panství
zůstala až do konce feudalismu. V r.1933 měla 244 obyvatel, dnes okolo 90.
Vesnice má nepravidelný půdorys kolem silničních
serpentin. Uprostřed svažité návsi stojí pod kaštany drobná
šestihranná kaple.
V horní části obce stojí hospoda U sládka v letním období
hojně navštěvovaná trampy z okolních tábořišť u
Výrovského potoka a Úhlavky. Na obou těchto tocích jsou
také zbytky starých mlýnů.
Kladruby (Kladrau) - nadm.výška 413 m
Původně klášter benediktinů, nejstarší v
Čechách, založený v r. 1115 přemyslovským knížetem
Vladislavem I., který je zde také pochován. Ve 12. - 14.
století byl klášter jedním z nejdůležitějších článků
církevní moci nejen v západních Čechách, ale i v celém
království. Na konci 14.století náležela klášteru
městečka Kladruby, Touškov a Přeštice, 3 proboštství, 128
vesnic a hrady Prostiboř, Kyjov a Komberk. Dnes je klášter
národní kulturní památkou. Architektonicky nejcennější je
klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie, původně
románská dvouvěžová bazilika, přestavěná v letech
J.B.Santinim 1712 – 1728 na monumentální barokně gotickou
stavbu. Rovněž čtyřkřídlá budova nového konventu
K.I.Dienzenhofera s galerií originálů soch M. B. Brauna
patří k cenným stavitelským památkám českého baroka.
Klášter je součástí osady Pozorka
(Gibacht), která je se svými 22 popisnými čísly považována
spíše za součást Kladrub.
V blízkosti kláštera se rozkládá stejnojmenné městečko.
Trhová ves ležící na obchodní cestě z Plzně do Norimberka
obdržela statut městečka již r. 1230. Svými dějinami byly
Kladruby vždy spojeny s historií kláštera. Původní osada
stávala v místech dnešního hřbitova. Některá městská
práva, jako např. právo trhu získala tato lokalita již r.
1197. Ještě v r. 1334 jsou zmiňovány tyto Staré Kladruby.
Ale již r. 1352 se v pramenech uvádí nové městečko.
Plynulému rozvoji klášterního městečka bránilo sousední
královské město Stříbro. Na naléhání stříbrských
občanů, kteří se obávali konkurence, bylo Kladrubům mnoho
výsad zrušeno. Kladruby tak zůstaly zemědělskou obcí s
částečně rozvinutou řemeslnou výrobou. Největším
problémem byly požáry. R.1711 vyhořelo téměř celé
městečko s radnicí i kostelem. R.1843 lehlo popelem 136 domů
ze 178. V r. 1930 měly Kladruby 1238 obyvatel, z nich se jen 100
hlásilo k české národnosti. Nyní v Kladrubech žije okolo 1000 obyvatel.
Nejstarší zástavba Kladrub soustředěná podél silnice
pochází z větší části z doby po posledním požáru.
Na náměstí se nachází kostel sv. Jakuba, patrona horníků -
původně gotický zmiňovaný prvně r.1396. Zcela byl
přestavěn v letech 1772 - 1773 a znovu vyhořel v r. 1843. V r.
1908 získala kostelní věž cibulovitou báň. Před kostelem
je malé lapidárium starých smírčích křížů, které sem
byly přemístěny z blízkého okolí Kladrub v r.1988.
Uprostřed náměstí stojí mariánský sloup z r.1701
renovovaný r.1843. a historická kašna z r. 1584.
V místech, kde stojí hřbitovní kostel vybudovaný v letech
1882 - 1884, stál do r. 1808, kdy byl zbořen, starý románský
kostel sv. Petra a Pavla. Kolem něho se rozkládaly Staré
Kladruby. Tento kostel je do r. 1792 uváděn jako kladrubský
farní kostel. Nynější hřbitovní kostel sv. Petra dostavěný r.1884
v pseudogotickém slohu byl renovován v letech 1990-1993.
V oblasti kultury je dominantní akcí festival vážné hudby
Kladrubské léto a kladrubská pouť.
Kladruby získaly v r.2005 titul Vesnice roku Plzeňského kraje. V květnu 2007 byl
Kladrubům navrácen statut města.
Láz
(Laas) - nadm.výška 462 m
Ves Láz je situována v mělkém údolí při silnici z Kladrub
do Benešovic. První zmínka je v zakládací listině
kladrubského kláštera z r.1115. R.1186 se nazývala
"Poněbuzlaz" - Poněbudův láz (=pozemek,pole).
Klášteru náležela ves až do jeho zrušení v r.1785.
V r.1930 měl Láz 149 obyvatel, v současné době nedosahuje 1/2
tohoto stavu.
Téměř všechny usedlosti jsou seskupeny kolem rozlehlé
obdélné návsi. Některé dvory, které stály po obvodu i
uprostřed návsi zanikly po r.1945. Jedinou památkou obce
bývala šestiboká kaple s lucernou a zvonkem, která stávala v
západní části návsi - byla zbořena kolem r.1990.
Milevo
(Mühlhöfen) - nadm.výška 462 m
Ves na planině mezi lesy jihozápadně od Kladrub,
vysoko nad údolím říčky Úhlavky. Patřila vždy ke klášternímu
majetku od r.1115. Vesnice v letech 1688 a 1718 částečně
vyhořela. V r.1939 měla 175 obyvatel, nyní má slabou polovinu
tehdejšího stavu.
Kruhová náves Mileva potvrzuje založení vsi v první kolonizační vlně. Uprostřed
návsi při rybníčku stojí malá polygonální kaple z 18.století. Obdobné kapličky
jsou i v okolních obcích - Brodu, Lšelíně, Tuněchodech či Zhoři. V lesích pod obcí je
zatopený lom "Žulák". Východně od Mileva leží rozsáhlý komplex
Senětického lesa, svět tichých lesních zátiší i bohatá houbařská studnice.
Pozorka
(Gibacht) - nadm.výška 417 m
Malá ves s 22 čísly popisnými bezprostředně pod klášterem. Klášter je součástí
osady Pozorka. Osada dnes už je stavebně spojena s Kladrubami a je spíše
považována za východní část Kladrub. Ještě v r.1930 měla Pozorka 357 obyvatel,
nyní okolo 50.
Tuněchody
(Tinchau) - nadm.výška 443 m
Vrbice u Stříbra (Wrbitz) - nadm.výška 462 m Okolí kladrubských
osad je bohaté na lesy a zeleň, údolí Úhlavky je vděčným
místem letních dětských táborů a trampských setkání.
Značný zájem je o stanování v krásném prostředí u
Výrovského rybníka v osadě Výrov (Wierau).
Lokalita se nachází uprostřed mohutného lesního komplexu asi
2 km západně od Brodu. První zmínky o vsi v majetku
kladrubského kláštera jsou z let1 234-1239.V r.1420 byla ves
zastavena Jindřichovi řečenému Střela z Bezdružic. Ve 2.
pololetí 15.století vlastnil Výrov s mlýnem a některé
další vesnice v okolí Bohuslav ze Švamberka. V 17.století je
uváděna jako pustá. R.1838 se obnovená lokalita skládala z
poplužního dvora, myslivny, hájovny a mlýna. V polovině
19.století zde pracovala vrchnostenská vysoká pec a hamr,
který zaměstnával 36 dělníků. Rybník existoval patrně
již ve středověku. Nad rybničním odtokem vytesaným ve
skále a připomíná spíše příkop je ploché návrší, na
kterém podle pověsti stával hrad. Dnes ve Výrově jsou pouze
tři chalupy a několik chat. Je zde vyhrazeno místo i pro
stanový tábor.
Malá ves na silnici z Prostiboře do Kladrub. Od r. 1239, kdy je
prvně zmiňována, náležela kladrubskému klášteru a po jeho
zrušení ke kladrubskému panství. V r.1939 měla153 obyvatel,
dnes jich zde žije asi 25.
Obec je rozložena kolem kruhové návsi s rybníčkem, na jehož
okraji stojí barokní mariánská kaple. Šestiboká stavba je
kryta plechovou střechou s lucernou.
Východně od vsi v údolí Úhlavky stojí Tuněchodský mlýn,
který je historickými prameny zmiňován již v polovině
16.století.
Vesnice je položena severozápadně od Kladrub na silnici z
Lázu do Stříbra. Také Vrbice je zmiňována v kladrubském
falzu z r.1115. V r.1386 zde byla zřízena klášterní
náprava. Skládala se ze dvora se dvěma lány lesů, luk a
pastvin. Ochrannou službu kláštera byli nápravníci povinni
vykonávat koňmo, oděn pancířem a ozbrojen kuší. Po
husitských válkách se ves stala natrvalo samostatným
zemanským statkem, který v r.1447 vlastnil Václav z Rajšic
seděním na Vrbici. V následujících staletích byla ves v
majetku královského města Stříbra až do 19.století. R.1930
měla 160 obyvatel, z toho 5 českých. Dnes tu žije asi 40
obyvatel.
Na návsi stojí malá obdélná kaple, se zaobleným závěrem,
zvlněným zděným štítem a plechovou lucernou. Je velmi
podobná kapli
v nedalekém Milíkově. V okolních lesích se skrývají
pravěká mohylová pohřebiště.