O B E C  K O Č O V

Obec Kočov se nachází asi 8 km jižně od Plané.  Územím obce prochází silnice I/21 Nová Hospoda (D5) - hraniční přechod Vojtanov a protéká řeka Mže.  Území obce má rozlohu 1 143 ha.
V r.1850 se Kočov stal samostatnou obcí v soudním a politickém okrese Planá a náležely k němu osady Janov, Klíčov a v r.1890 též Ústí. Od r. 1890 po 1990 byla obec součástí Plané od níž se znovu odloučila v r.1991 Obec Kočov se nyní člení na části Janov, Klíčov, Kočov a Ústí.

Janov (Johannesdorf) - nadm.výška 493 m
Osada Janov je při silnici I/21 jihovýchodně 2 km od Kočova. Dříve malá ves, dnes 4 usedlosti a pustnoucí zemědělský objekt. Podle tereziánského katastru vznikla ves r.1686 na pozemcích plánského panství. R.1838 měla 14 usedlostí. Jedinou pamětihodností  je kamenný kříž vyhotovený kameníkem Georgem Böhmem, zasazený při silnici nedaleko okraje vsi.
V r.1930 měl 83 obyvatel, nyní asi 16.

Klíčov (Glitschau) - nadm.výška 455 m
Osada Klíčov je 3 km západně od Kočova. Podle starší německé literatury vlastnil již r.1259 ves kladrubský klášter. Historickými prameny je zmiňována poprvé r. 1379, kdy náležela spolu s Ústím ke Kočovu. V 15.století byla rozdělena na dvě části, jednu vlastnili majitelé Kočova a druhou vdova po tachovském měšťanovi Pertoldu Filibéřovi. Později byly obě části připojeny k plánskému statku.
Na travnaté návsi obklopené usedlostmi převážně z 30.let 20.století stojí kaple s věžičkou z r.1867. Na oltáři je zasazen obraz Nejsvětější Trojice. Před č.E316 stojí sv.Jan Nepomucký, který dříve stával na mostě přes řeku pod Kočovem. Na zahradě tohoto objektu je také  socha Svaté rodiny od kameníka G.Böhma, která stávala při cestě do Kočova (tam zůstal jen kamenný sokl). V blízkosti Mže stával panský mlýn.
V r.1930 měl Klíčov 84 obyvatel, v současné době  asi 5. Dnes má osada převážně rekreační - chalupářskou funkci.

Kočov  (Gottschau) - nadm.výška 465 m
Ves Kočov bývala kdysi centrem malého panství a sídlem rozvětveného rodu Kočovských z Kočova. První zmínka o Kočově pochází z r. 1357, kdy náležel Konrádovi z Kočova. V r.1514 získal tvrz Jindřich z Gutštejna, od něhož jej koupili Pluhové z Rabštejna. V r. 1537 je v pramenech zmiňována tvrz s dvorem a r. 1599 s pivovarem. R.1547 se Kašpar Pluh účastnil protihabsburského povstání a Kočov mu byl zabaven. V r.1549 dostává zpustlou tvrz do zástavy Jindřich Schiling, kolem r.1557 má zástavu Florian Grysperk z Gryspachu. Za obou byla tvrz přestavována na pohodlnější zámek. R. 1602 koupil kočovský statek Fridrich Šlik z Lokte. Od té doby byl Kočov natrvalo  součástí plánského panství. Kočovská tvrz  ztrácí funkci rezidence a je využívána dále jako obytný objekt vrchnostenské správy. Při vsi stával vrchnostenský mlýn o třech kolech - dnešní Kočovský mlýn. Zámeček existoval ještě r.1770, kdy je popisován jako malá stavba na vršku, obklopeném vodním příkopem.  Patrně již koncem 18.století byl zbořen a stavební materiál byl využit na rozšíření hospodářského dvora.
Vesnice je situována na nevysoké terase nad řekou Mží. Okraj vesnice je při silnici - kde je i obecní úřad a hospoda a většina domů je rozložena kolem prostorné čtvercové návsi částečně vyplněné novější zástavbou. Na jihu ji uzavírá tvrziště s budovami obdélného zemědělského dvora. Na návsi je zajímavá sloupová zvonice, zvon pochází od norimberského zvonaře Wolfa Hieronyma Herolda z r.1650. Nad východním okrajem vsi stojí malá  výklenková kaple. V obci je také, obecní úřad, hospoda a  vodácká ubytovna s půjčovnou lodí.
V r.1930 měla vesnice 359 obyvatel, v současné době jich zde žije asi 160.
Od května 2011 byl zprovozněn obchvat obce na velmi frekventované silnici I/21. Součástí obchvatu je nový vysoký most překlenující údolí řeky Mže.

Ústí (Truß) - nadm.výška 448 m
Osada Ústí leží asi 2 km východně od Kočova při soutoku říčky Tichá s řekou Mží. První písemná zmínka pochází z r.1379 pod jménem Vstye. Ve středověku náležela ke statku Kočov, s nímž byla později připojena k Plané. V r.1654 zde stály 4 selské usedlosti a 2 chalupy. O sto let později měla 7 usedlostí. Ve vsi stál mlýn s jedním kolem - majetek mlynáře, ten měl ještě v nájmu druhý - panský mlýn se dvěma koly. V r.1930 zde žilo  54 obyvatel, Ústí nyní nemá trvale bydlící obyvatele. Osada má dnes jen rekreační funkci - asi 25 rekreačních staveb na místě bývalé vsi. Jediné zachovalé stavení z bývalé vsi je bývalý mlýn na východním konci chatové osady.

Svatý Jan (Sankt Johan) -  pozůstatky poutního místa 2 km jižně od Klíčova a asi 1 km od Kumpolce v údolí Sedlišťského potoka. V romantické zřícenině kostela sv. Jana Křtitele natáčel režisér Zdeněk Troška v r.2000 část pohádky Z pekla štěstí 2, v němž Lucifera hrál Karel Gott. Troška pekla i siluet čertů je ještě k vidění na vnitřních dnech zříceniny. Do jejího vnitřního prostoru ale není radno vstupovat. Část klenby se zřítila již nedlouho po natáčení.
Nejstarší svatyně zde stávala již v 11.století. Prvé zmínky o kostele se objevují v průběhu 16.-17.století. Honosná barokní stavba byla vystavěna mezi roky 1728-32, kdy ji vysvětil kladrubský opat Josef Sttieber, rodák z nedaleké Lhoty. Chrám financoval majitel plánského panství hrabě Václav ze Sinzendorfu. R.1830 požádal podnikatel Josef Müller majitele panství hraběte Nostize o opuštěnou kostelní stavbu, v níž chtěl vybudovat porcelánku. Žádosti bylo vyhověno, továrna však svým majitelům zisk nepřinesla. Již r.1834 byla vydražena Ferdinandem Kriegelsteinem ze Sternfeldu. Od jeho smrti v r.1845 stavba chátrala a byla i využívána jako zdroj stavebního materiálu.