O B E C  K O S T E L E C

Obec Kostelec se nachází v jihovýchodním cípu okresu Tachov asi 10 km jižně od Stříbra. Území obce má rozlohu 3 088 ha, z toho 1 224 ha jsou lesy.
Obec má 6 částí: Kostelec vč. Alfrédova, Lšelín, Nedražice, Ostrov u Stříbra, Popov a Vrhaveč.
Poblíž Ostrova prochází dálnice D5, kde se křižuje se silnici II/230 (na dálnici exit 107) ze Stříbra do Stoda vedoucí přes Ostrov a okolo Vrhavče.

Kostelec (Kostelzen) - nadm.výška 482 m
Rozsáhlá obec s gotickým kostelem. Je patrně mnohem starší, než udávají historické prameny. Podle pověsti se také přes Kostelec vracel v r. 992 z Řezna pražský biskup Vojtěch, který zde prý nechal zřídit kostel. Označení Kostelec bylo v raném středověku používáno pro hrazený - opevněný chrám. Je proto pravděpodobné, že tato lokalita měla tehdy významnou úlohu. První historická zmínka o obci pochází až z r.1352, kdy je Kostelec jmenován součástí horšovskotýnského děkanátu. Od 14.století vlastnili podací právo ke zdejšímu kostelu kladrubští opaté. Po husitských válkách přešel Kostelec do majetku světských feudálů a klášteru byl navrácen teprve v 16.století. Při Kladrubech pak zůstal až do konce feudalismu. V r. 1930 měla obec 387 obyvatel, současný stav je asi o 100 obyvatel vyšší.
V nejvýše položené části obce stojí gotický kostel sv.Jana Křtitele. Jeho založení je podle nápisu na sanktuáři kladeno do r.1356. V tomto roce ale bylo plebánem Theodorikem vybudováno patrně jen presbyterium. Zdivo lodi, které obsahuje složitě profilovaný hrotitý portál s hladkým tympanonem může dosahovat stáří vyššího. Kostel byl barokně upraven v 18.století. V následujícím století byla zvětšena okna a zvýšena věž. Celkově si stavba uchovala svůj gotický charakter. V kostelní předsíni je zachován heraldický náhrobník Jana Nedražického z Otradovic z r.1511.
Obec s mírně svažitou návsí pod kostelem se vyznačuje neuspořádaným a nepravidelným půdorysem.Ve spodní části je několik starších zachovalých usedlostí, především čp.33 se zachovalou branou a brankou. Horní část obce - "moderní zástavba" - bude ještě dlouho dokumentovat úpadek stavebního vývoje českých vesnic v 2.polovině 20.století. Ve vsi je kulturní dům, v němž je i obecní úřad, dále je v obci obchod, pošta a také fotbalové hřiště.
Asi 2 km severozápadně od Kostelce u lesa stojí bývalá hájovna Senětice. Zaniklá středověká osada stejného jména stávala u nedalekého rybníka, v 16.století byla již pustá. Při potůčku tekoucím do rybníka jsou zbytky kolomazné pece patrně ze 17.století.
U lovecké chaty (bývalé hájovny) roste chráněný strom - Dub u Senětické hájenky (obvod 400 cm, výška 25 m, stáří cca 150 let).
Alfrédov (Alfredshof) - hospodářský dvůr v údolí při silnici z Kostelce do Ostrova. Ve středověku zde stávala ves a dvůr Všetice, které náležely kladrubskému klášteru. V průběhu 17. století je ves uváděna jako pustá. Ve 2.pol. 18. století zde nechali kladrubští opaté vystavět dvůr a malý zámeček. Po zrušení kláštera v r.1785 koupil bývalé klášterní statky kníže Alfréd I. Windischgrätz, po němž nese dvůr své dnešní jméno. Je stále využíván k zemědělským účelům. Při dvoře bylo vybudováno, vzhledem k výhodné poloze k dálnici na 55 ha 18-ti jamkové golfové hřiště.
Při polní cestě severně od samoty Alfrédov je chráněná Alfrédovská alej (101 ks lip, jírovců a javorů - obvod 180 - 360 cm, výška 14 - 21 m, stáří cca 150 let).

Lšelín (Elschelin) - nadm.výška 483 m
Vesnice leží jihozápadně od Kostelce na silnicí do Zhoře a z ní vychází odbočka na Krtín. Dnes je její zástavba z větší části zbořena. První písemná zmínka o vsi pochází teprve z r.1654. Je však pravděpodobné, že lokalita existovala mnohem dříve pod jiným názvem - nejspíše Olešná, o které je zmínka z r.1186 jako vesnici kladrubského kláštera. V r.1654 byl Lšelín v majetku horšovskotýnského panství. V r.1930 zde žilo 182 obyvatel, dnes asi 6.
Na bývalé návsi stojí barokní polygonální kaple s plechovou střechou a štíhlou lucernou opravenou v r.1994.

Nedražice (Nedraschitz) - nadm.výška 430 m
Ves Nedražice leží 2 km od Kostelce při jihovýchodní hranici okresu Tachov. První zmínka pochází z r.1318, kdy "Smědražice" vlastnil vladyka Protiva, který se svými lidmi vypálil tvrz v Blahoustech u Stříbra. Větší část vsi vlastnili drobní feudálové, ale některé usedlosti patřily kladrubskému klášteru. Teprve v r.1576 byly Nedražice sjednoceny pod jednoho majitele. V 16.století obývali nedražickou tvrz zemané z Otradovic - jejich znak je možné spatřit na starém náhrobku v Kostelci, kde je zasazen v kostele. V 17. a 18. století sídlili v Nedražicích Merklínští z Merklína. Za nich celý dvůr a patrně i tvrz vyhořely, ale byly opět obnoveny. Jejich přičiněním také vznikla místní kaple. V r.1801 získala statek rodina Helmů z Altabenreuthu. Tento rod vlastnil statek až do r.1945. Svoji samostatnost si nedražický statek udržel po celou dobu svého trvání. V r.1930 měla vesnice 302 obyvatel, nyní zde žije okolo 80 obyvatel.
Nevýrazná vesnická zástavba je rozeseta po stráních kolem obecního rybníka. Zámek stojí uprostřed bývalého dvora. Jeho patrová budova vystavěná na čtvercovém půdorysu a krytá vysokou mansardovou střechou prošla složitým architektonickým vývojem. Klenuté prostory severovýchodního nároží upomínají ještě starou tvrz. Nynější podobu získal zámek ve 2. polovině 18. století. Válcová věž je výsledkem novodobých úprav. Ještě v r.1990 byla při vstupu do zámku upevněna kovová deska s reliéfem rytíře na koni s letopočtem 1672. Tato památka upomínající pravděpodobně rytíře Merklínské byla odcizena. Naproti hlavnímu vstupu do dvora stojí polygonální budova starého žentouru, která je chráněna jako technická památka. Na rod Merklínských upomíná rovněž šestiboká kaple sv.Jana Nepomuckého vystavěná na okraji vsi. Kapli nechala před r.1750 vybudovat vdova po Františku Diviši Merklínském, posledním mužském potomku tohoto rodu. Kaple je uvnitř zdobena barokními freskami. Její poslední oprava proběhla kolem r. 1990.

Ostrov u Stříbra (Ostrau) - nadm.výška 468 m
Ostrov je položen asi 3 km severovýchodně od Kostelce na silnici směřující ze Stříbra do Stoda. Také Ostrov je připomínán na zakládací listině kladrubského kláštera z r.1115. Nejprve náležela klášteru část vsi a od r.1239 již klášter vlastnil celou. V 15.století byl Ostrov zastaven Otíkovi z Malejovic a Švamberkům. Od r.1495 náležela obec opět ke klášternímu zboží, při kterém zůstala až do konce feudalismu. V r.1930 měla 206 obyvatel, nyní je jich zde asi 80.
Obec je tvořena trojúhelnou návsí. Při severní straně jsou nejvýstavnější a nejlépe zachovalé statky. Usedlosti na západní straně jsou z větší části pusté. Na východní straně je mladší zástavba rodinných domků. Uprostřed návsi stojí pozoruhodná kaple sv.Václava a Vojtěcha, kterou nechal kolem r.1740 vystavět kladrubský opat Josef Sieber. Šestiboká centrální stavba doplněná věží přistavěnou na počátku 19.století připomíná svým architektonickým ztvárněním díla J.B.Santiniho. Kaple nemá vlastní krov, střešní prejzy jsou lepeny přímo na venkovní stranu klenby. Zařízení a fresky jsou z části původní z období kolem r. 1740.
Koncem 20. století byla severně od vesnice postavena dálnice D5 s blízkou křižovatkou (exit 107) a při ní bylo postaveno středisko údržby dálnice a dálniční policie.

Popov (Poppova) - nadm.výška 416 m
Malá vesnička Popov na jihovýchodní okraji okresu při silnici II/203 z Kladrub na Heřmanovu Huť. Je prvně zmiňována k r. 1272, kdy náležela k nedalekému chotěšovskému klášteru. Snad byla i proboštem kláštera - popem vysazena. Jen tak si lze logicky vysvětlit její jméno. S chotěšovským klášterem zůstala spojena po celý středověk. V r.1930 měla 83 obyvatel, nyní jich je tu asi 25.
Drobný sídelní pohledný celek. Některé chalupy jsou vyzdobeny řezbářskými výtvory. Na návsi stojí dřevěná zvonička, zvonek patrně pochází z kaple, která stávala na návsi ještě v r.1945.

Vrhaveč (Worhabschen) - nadm.výška 442 m
Malá ves u silnice ze Stříbra do Stoda za Ostrovem na hranici okresu. Nejstarší zmínka pochází z r. 1243, kdy je jmenován vladyka Budivoj z Vrhavče. Sporadické zmínky o vrhavečkých zemanech se vyskytují až do r. 1545. V období třicetileté války ves patrně zanikla. Další zmínka o Vrhavči pochází teprve z r. 1681, kdy zde existoval samostatný deskový statek. U dvora vznikla nová ves připomínaná r.1717. Na konci 18.století byla Vrhaveč připojena k nedalekému Vlkýši. R.1838 stál ve vsi poplužní dvůr s ovčínem, hospoda, mlýn a myslivna. V blízkosti obce byl rybník založený mnichy kladrubského kláštera. V r.1930 zde žilo 140 obyvatel, z toho 7 Čechů. Dnes zde žije okolo 25 obyvatel.
Při odbočce do obce stojí kaplička z r.1931. Drobná kaple stojí také na návsi - byla vystavěna na památku obětí 1.světové války. V její blízkosti stojí zámeček, obytný objekt bývalého poplužního dvora. Stavba z jednoduchou neslohovou fasádou je vystavěna na půdorysu písmena L. Jihozápadně od vsi existuje skupina mohyl ze střední doby bronzové.