O B E C  L E S T K O V

Obec Lestkov leží asi 10 km východně od Plané ve směru na Konstantinovy Lázně. Sestává ze šesti částí - Domaslav, Hanov, Lestkov, Stan, Vrbice u Bezdružic a Vysoké Jamné a zbytku osady Dolní Víska. Na územní obce byly dříve ještě osady Kopáčov, Křivoústy a Tisvice zaniklé v 16. stol. a osady zaniklé v druhé polovině 20. stol - Domaslavičky (Deutsch-Thomaschlag), Milkov (Milikau), Dolní Víska (Unter-Dörfles) a Horní Víska (Ober-Dorfles).
Části Vysoké Jamné, Lestkov a Domaslav leží na silnici II/201 Planá Konstantinovy Lázně, Hanov a Vrbice jsou položeny severně od Lestkova a Stan jižně od Vysokého Jamného.
Západní hranici obce tvoří Kosí potok, na východě pak říčka Hadovka. Oba toky vytváří hluboká kaňonovitá údolí, která jsou vyhlášena chráněnými přírodními parky. U Lestkova 2 km jihovýchodně je přírodní rezervace U rybníčků (7,96 ha) - luční mokřadní společenstva s krátkostébelnými ostřicovými porosty.
Celé území obce Lestkov má rozlohu 3 877 ha, z toho 1 587 ha jsou lesy.

Lestkov - sídelní část obce - (Leskau) - nadm.výška 617 m
Dřívější názvy obce - v první písemné zmínce Lezchow, pozdější Lestcow, Lestkow, počeštěné Leskowie, Lestkowo, poněmčené Leskau, Leskow, za první republiky v německých dokumentech Leskau, v českých Leškov.
První zmínka v listině Ratmíra ze Švamberka, purkrabího na Přimdě, psaná králi Přemyslu Otakaru II podepsaná v prosinci 1252 na tvrzi v Lestkově. Švamberkové obývali lestkovskou tvrz. K nejznámějším majitelům Lestkova patřil Jan Rulant z Lestkova a Švamberka, který byl hejtmanem plzeňského kraje. Vlastnil Lestkov od r.1397 do husitských válek. Lestkov byl r.1472 povýšen na městečko. Od Švamberků je odvozen i erb městečka - kráčející labuť na třech zelených návrších v červeném poli. Pahorky symbolizují tři linie Švamberků - Skviřín u Boru, Wolfstein a Švamberk. R. 1463 bylo městečko vypleněno Plavenskými, r.1647 Švédy. R.1473 udělil Bohuslav ze Švamberka městečku právo svobodného odkazu a stěhování. R.1506 získalo městečko právo týdenního trhu. O rok později vyhořelo a r.1508 získalo právo svobodného obchodu a privilegium správy a výkonu soudnictví. Posledním Švamberkem byl Jan Bedřich, který zemřel r.1659. V průběhu 17. století bylo městečko poněmčeno. Po Švambercích Lestkov vlastnila hrabata z Heisensteinu a od. r. 1712 kníže Maxmilián Karel zu Löwenstein. Jeho rod vlastnil městečko do r.1945.
Nestarším a nejvýraznějším objektem je barokní kostel sv. Prokopa z r.1740, kterému se nedávno zřítila střecha - je stále v havarijním stavu. První zmínka o kostele je z r.1375, kdy patronátní právo drželi Švamberkové a farářem byl Jan ze Švamberka.
Za kulturní památku je považována také budova špýcharu, č.p. 84, socha sv.Antonína Paduánského před budovou bývalé školy, socha sv.Prokopa - patrona městečka ve stromořadí na náměstí.
V Lestkově je obecní úřad, pošta, sborový dům evangelické církve, 3 hospody (u jedné je i sál) a 2 obchody se smíšeným zbožím. V obci je autoservis a kovářství.
Největším zaměstnavatelem je zemědělská společnost Ryneš Lestkov, která zde má stáj a provoz rostlinné výroby.
V r.1930 měl Lestkov 921 obyvatel, v současné době má 253 obyvatel.

Domaslav (Böhmisch-Domaschlag) - nadm.výška 554 m
Ve starých listinách je tato vesnice poprvé jmenována r. 1227. Tehdy ji velmož Kojata věnoval s blízkými Kokašicemi svému příbuznému Benešovi. Zanedlouho potom získávají Domaslav Švamberkové a tento rod zakládá na protějším kopci hrad Švamberk zmiňovaný už r.1250. Od té doby byla ves stálou součástí švamberského, později i bezdružicko-švamberského panství. Patrně již v průběhu 17.století je obec jmenována jako Česká Domaslav, na rozdíl od Domaslavi německé (nazývané později Domaslavičky). Tehdy zde žilo 60 obyvatel, z toho ale jen jeden Čech.
Vesnice se nachází nad údolím říčky Hadovky. Je zde barokní kostel sv.Jakuba Většího s jižní věží a farou (je využívána občanskými sdruženími) a dále penzion s restaurací. Kostel je zmiňován již r.1357. Původní svatyně byla románská. Kolem r.1716 byl přestavěn. Pozoruhodné jsou reliéfní postavy andělů vytvořené z cihel a štuku. Tři zvony byly zrekvírovány za 1.světové války ale postupně se všechny na kostelní věž vrátily. Prostřední z nich r.1545 ulil Jan Konvář, syn Tůmy ze Stříbra. Původně se kolem kostela rozkládal hřbitov, ten byl přemístěn nad západní okraj obce. Na hřbitově je památník obětem 1.světové války - práce plánské kamenické firmy Lugner.  V r.1930 měla Domaslav 247 obyvatel, v současné době zde žije 33 obyvatel.

Hanov (Honau) - nadm.výška 647 m
První zmínka o vesnici se nachází v urbáři chotěšovského kláštera z r. 1367- jako součást jeho majetku. Název obce souvisí s rodem Hanovců (boční větev Švamberků), kteří zde pravděpodobně měli své sídlo. Od 16.století patří ves k bezdružickému panství.
Ves má prostornou obdélnou náves, jíž prochází silnice na Teplou. V obci je provoz dřevovýroby. Při okraji lesa je vývěr Hanovské kyselky.
V r.1930 měl Hanov 206 obyvatel, v současné době má osada 19 obyvatel.

Vrbice u Bezdružic (Fürwitz) - nadm.výška 603 m
První zmínka v urbáři chotěšovského kláštera z r. 1367.
V r.1930 měla Vrbice 93 obyvatel, v současné době má jednoho stálého obyvatele.

Stan (Gstom) - nadm.výška 575 m
První zmínka v papežské registře z r. 1355. U Českého mlýna v údolí Kosího potoka roste chráněný památný strom - jeřáb muk (obvod 227 cm, výška 17 m, stáří cca 100 let).
V r.1930 měl Stan 224 obyvatel, nyní má 27 obyvatel.

Vysoké Jamné (Hohen Jamny) - nadm.výška 648 m
První zmínka v listině krále Přemysla Otakara I. z r 1208. V r. 1379 patřila k panství hradu Švamberka, při kterém je uváděna i v dalších staletích. Ves má prostornou kruhovou náves, dnes s novou zástavbou. Po obvodu stojí ještě několik starých statků s klenutými branami. Východně při silnici na Lestkov stojí kaplička z r. 1925.
V r.193 mělo Vysoké Jamné 264 obyvatel, v současné době má osada 27 obyvatel.

V částech obce mimo Lestkova převažuje rekreační chalupářské využití. Údolím Kosího potoka je vedena naučná stezka v úseku mezi silnicemi Planá-Konstantinovy Lázně a Planá-Stříbro.