O B E C  L O M  u Tachova

Obec Lom u Tachova (Lohm) leží asi 5 km severovýchodně od Tachova v nadmořské výšce 500 m. Obcí prochází železniční trať č. 184 Domažlice - Planá, zastávka je na jihozápadním okraji obce. Obcí prochází silnice III.třídy z Vítkova do Brodu, kde se napojuje na silnici I/21. Území obce má rozlohu 843 ha, z toho 217 ha jsou lesy.

Poprvé je Lom připomínán v plzeňském registru obcí v roce 1379, za vlády krále Václava IV., jako „Lom prope Tachow, villa Sestrzenczoninia”, tedy v držení blíže neznámého Sestřence. Další zpráva pochází z roku 1387, kdy tachovský měšťan Mikuláš převedl plat ze vsi Lomu, odkázaný tam Děpoltem ve prospěch dominikánského kláštera v Plzni, na jiné vesnice. Ze zprávy tedy vyplývá, že část vsi držel před rokem 1387 jakýsi Děpolt a po něm ji získal i s nadací Mikuláš, který roku 1400 koupil ves celou. Snad to byl on, kdo zde založil tvrz. Část vsi poté patřila Zikmundu Šišmovi, který zemřel roku 1418. Později získal ves tachovský měšťan Pertold Filibéř a po něm jeho manželka Anna. Ta v roce 1454 zemřela a zůstala po ní „In Lomy Theotonicali Twrzisstie desertum”, tedy zpustlá tvrz. Ve stejném roce je ves poprvé označena jako Deutsch Lohm Německá Lom (ženského rodu). Roku 1537 patřila část vsi Mikuláši Hošťálkovi z Hojnestu, který ji prodal Hanuši Pluhovi z Rabštejna. Ten ji pak v roce 1543 prodal Volfovi Perglarovi z Perglasu. Tento díl Lomi připadl ke kočovskému statku, kde je připomínán ještě roku 1599. Druhá část vsi náležela městu Tachovu, které si již v roce 1543 vložilo do zemských desek své majetky. Tato část vsi je připomínána dále v letech 1588 a 1611, kdy město stále drželo „…jedenáct dvorů s lidmi poddanými a jeden pustý, také dva mlýny, každý se dvěma koly ve vsi Lomu …”. Z téhož období z roku 1594 pochází pozdně gotická boží muka před čp. 47. Horní část sloupu byla v minulosti nahrazena kopií. Za třicetileté války tudy často táhlo a plenilo vojsko.
V zápisech ze 70-tých let 18.století se naposledy setkáváme s lomskou tvrzí, kdy je ve vsi zmiňována stará mohutná věž, chránící průjezd vsí. K této stavbě se také pravděpodobně vztahuje i Schallerova zmínka z roku 1785 o zbytcích rozpadlého zámečku. Jako poslední se o zbytcích lomské tvrze zmiňuje F. Schuster, který tvrdí, že až do 1. světové války stály 3 m vysoké zdi ve dvoře čp. 25 směrem k čp. 26.  Lom byla kruhová obec, kde uprostřed rozlehlé návsi byl rybník a kovárna se zvoničkou. V severovýchodním okraji návsi zůstala zachována pozdně barokní kaple zasvěcená Panně Marii datovaná na portálu letopočtem 1819. Panský mlýn "o dvou kolech", zvaný dnes Lomský mlýn je nyní využíván k rekreaci. Ve svahu před ním stojí od r. 1829 socha sv.Jana Nepomuckého z dílny G.Böhma.
V roce 1961 byla zahájena výstavba 2 bytových domů pro 14 rodin.Stavba byla dokončena v roce 1962. V tomtéž roce byla vybudována požární zbrojnice v čp. 23. V letech 1965-1968 byla ve vsi postavena produkční stanice pro 1400 prasnic. V roce 1965 byly zahájeny práce na projektu výstavby 60 bytových jednotek, samotná stavba začala v roce 1966 a konce roku 1967 byly byty předány k užívání. Následovala stavba kulturního domu v letech 1970 - 1973.
Na konci 80. let 20. stol. byl v jihovýchodní části Lomu vybudován kravín pro 1000 krav, který byl po r. 1990 přebudován v továrnu na zpracování krůt ADEX AGRO. Firma měla v Lomu podnikovou prodejnu, kde byl k dostání celý sortiment z krůtího masa i vepřového masa. Ve vsi je ještě druhý obchod a kulturní dům s hospodou.
Školu měl Lom již od konce 18. století.  Pro děti předškolního věku byl otevřen v r. 1963 na dva měsíce dětský útulek. Znovu zahájil provoz v roce 1968 a fungoval až do otevření nové mateřské školy, která byla uvedena do provozu r.1970.