O B E C   O L B R A M O V

Obec Olbramov se nachází asi 3 km severně od Černošína. Tato na počet obyvatel nejmenší obec okresu Tachov má 3 části - Kořen, Olbramov a Zádub. Území obce má rozlohu 1 623 ha, z toho 761 ha jsou lesy.
Osada Kořen je vysoko nad údolím Kosího potoka (který je západní hranicí obce) a po silnici je přístupná jen z druhé strany od silnice II/201 (Vysoké Jamné a Stan - obec Lestkov). Osady Olbramov a Zádub leží na silnici z Černošína do Kokašic u Konstantinových Lázní.
Údolí Kosího potoka je vyhlášeno přírodním parkem. Vede jím naučná stezka.

Olbramov (Wolfersdorf) - nadm.výška 566 m
Ves založili r. 1237 Ota a Bohuslav z Olbramova. Olbramov byl sídlem boční linie pánů z Volfštejna. Jméno nedalekého hradu na Vlčí hoře pochází od jistého Wolframa, podle něhož je pojmenován i Olbramov (Wolfensdorf). R.1395 zde byl patronátním pánem Ditrich z Gutštejna, později z Eistenbergu.
V r.1930 zde žilo 244 obyvatel, dnes okolo 60.

Kořen (Kurschin) - nadm.výška 538 m
Vesnička je přístupná ze silnice Planá - Konstantinovy Lázně od Vysokého Jamného přes Stan. Je položena nad údolím Kosího a Kořenského potoka.
První písemná zmínka o vsi pod názvem Korzen je z r.1379. Tehdy její podstatná část náležela ke hradu Třebel, jehož vlastníkem byl Ješek Kozihlava z Pnětluk.  Při třebelském a později trpístském panství  zůstala část vsi až do konce feudalismu. Další majetkový výboj Kořene je složitý. R.1456 Václav řečený  Vaň z Kořene vypovídá, že děd Jana z Volfštena držel třetinu Kořene s lesy a mlýnem. Na větším dílu později vznikl samostatný kořenský statek, který zahrnoval šlechtické sídlo se dvorem a pozemky a částí poddaných ze vsi Kořen. Nejstarším známým majitelem samostatné části byl pravděpodobně Jan Schirndinger uváděný zde od r.1574. Po něm se vystřídala řada drobných šlechticů. R.1757, kdy byly získávány údaje pro tereziánský katastr, patřil statek Janu Ferdinandu Braunovi z Braunsdorfu. V r.1838 je ve vsi uváděn vrchnostenský zámeček s bytem správce, kaple sv.Jana Nepomuckého a škola. K panství Kořen, jehož majitelem byl tehdy Václav le Breux, patřil rovněž nový mlýn a papírna pod vsí.
V 18.a 19. století existovala ve vsi židovská náboženská obec - židé tvořili čtvrtinu obyvatel. Synagoga byla v prvním patře židovského obecního domu vystavěného v první polovině 19.století. (dnes první dům ve vsi při silnici od Stanu). Devastovaný židovský hřbitov je v prudké strání asi 200 m východně od vsi.
V r. 1930 měl Kořen 319 obyvatel, v současné době jich má asi 12.
Z areálu bývalého panského dvora zůstal nový zámek - jednoduchá empírová stavba, vybudovaná kolem r.1886 s novoklasicictními úpravami z r.1900, tehdy byl opatřen věžičkou. V r.1982 přešel do soukromého vlastnictví.
Starší zámek mohl být patrový čtvercový objekt položený severněji - patří obci, která jej postupně opravuje. Opravuje postupně rovněž kapli sv.Jana Nepomuckého, začleněnou v zámeckém parku,  za pomoci Plzeňského kraje a občanského sdružení Pomozme si sami. Kaple pochází z r.1793, nynější podoba je po přestavbě v letech 1825-27.
Nad novým zámkem v místě bývalého dvora vybudoval oborový podnik Státní statky Tachov pionýrský chatový tábor, po privatizaci funguje stále jako dětský letní tábor - má kuchyni s jídelnou a bufetem, 15 chat, hřiště a bazén.

Zádub (Saduba)  - nadm.výška 548 m
Údolní ves 4 km severně od Černošína. R.1227 Kojata Hrabišic odkázal Zádub svému služebníkovi Heřmanovi. R.1379 jsou majiteli vsi Jindřich, Ješek a Beneda. R.1402 je zde majitelem Otík ze Šontálu, po něm r. 1460 Hynek Záduba a r.1523 Viktorín (syn Otíkův). R.1557 Albrecht Zádubský ze Šontálu a na Zádubě, r. 1611-1614 koupil Zádub Jan Šebestián ze Švamberka a připojil jej k bezdružickému panství. Poplužní dvůr vznikl koncem 18.století.
V r.1930 měl Zádub 144 obyvatel, nyní je zde trvale bydlících obyvatel asi 6 - vesnice má převážně rekreační funkci.