O B E C  O Š E L Í N

Obec Ošelín se nachází asi 11 km západně od Stříbra. Území obce má rozlohu 1 440 ha, z toho 620 ha jsou lesy.
Severní hranici obce tvoří údolí řeky Mže. Podél řeky Mže zde také prochází železniční trať č. 170 Praha - Cheb.
Dnešní obec má 5 částí: Dolní Plezom, Horní Plezom, Lobzy, Ošelín a Plezom.

Ošelín (Oschelin) - nadm.výška 478 m
Prvá zmínka o vsi Ošelín pochází z r. 1379 - Ulrici de Osselin, t.j. Oldřich z Ošelína. Bývala sídlem drobných zemanů a často měnila majitele. Po rytířích ze Strhař, Ebrnic, Kečích z Kečova získali v r.1599 ošelínský statek s tvrzí Širntyngárové ze Širntyngu. Jejich potomci se zde udrželi až do 2. poloviny 18. století. Poté získal statek Josef von Bigatto. Ten jej spojil s blízkým Svojšínem, se kterým Ošelín přešel na Bigattovy dědice Junckery. V r.1930 měla vesnice 419 obyvatel, nyní zde žije asi 140 obyvatel.
Z drobné vesnické zástavby obklopující náves vyniká obdélná budova barokního zámku. Patrová stavba s průjezdem a mansardovou střechou byla vystavěna ve 2. polovině 18. století a opravována v letech 1864 - 1866. 1891 a 1971. Část valeně zaklenutých prostor upomíná na středověkou tvrz, která zámku předcházela. Interiér zámku je neslohový, bez zařízení. Zámek dosud patří Pozemkovému fondu České republiky a je značně zchátralý.
V nejvýše položené části obce obklopen lipami kostel sv.Bartoloměje. V 16. století je připomínán jako farní. V r.1722 byl na náklady Rudolfa Jindřicha Širntyngára přestavěn a doplněn o novou rodinnou hrobku. R.1903 byla zvýšena kostelní věž. Generální oprava kostela proběhla v r.1994 za přispění rodáků ze SRN. Vnitřní zařízení je převážně barokní, částečně převezeno ze zrušeného kláštera v Kladrubech. V podvěžní kobce stojí náhrobníky rodiny Širntyngárů z průběhu 17.století.
Asi 2 km západně od Ošelína stávala na mokřinaté louce obklopené lesem ve středověku ves Kozlov. První zmínky o ní jsou z r. 1379, kdy náležela k Ošelínu. Od 16.století je připomínána jako pustá. Později zde bylo vystavěno několik chalup, z nichž 2 přetrvávají dodnes.
Pod Ošelínem vybudoval oborový podnik Státní statky Tachov v 80.letech minulého století velkou výkrmnu býků (areál má 7 ha), vč. vrtů a úpravny vody, ze které je zásobována i vesnice.
2 km severně od Ošelína je železniční zastávka Ošelín. Pod ní na palouku u řeky Mže býval velký chatový tábor - je tam dosud, ale není v provozu.

Lobzy (Labes) - nadm.výška 462 m
Vesnička položená jižně od Ošelína v údolí potoka Šárky. S okolím je spojená pouze cestou z Dolního Plezomu. Je připomínána od r.1115, kdy ji získal kladrubský klášter. Od 15. století byla často zastavována. Později náležela Švamberkům jako příslušenství hradu Švamberka. V r.1630 vyla vyplacena a držena opět u kláštera. R.1458 je ve vsi uváděna klášterní náprava (dvorec). V r.1654 k ní patřil také svobodnický dvůr Lorence Pfluega, který byl samostatný a měl výsadní postavení. V r.1930 měla 81 obyvatel, v současné době má asi 3 obyvatele.
Ves je tvořena dvory seskupenými podél návsi svažující se k potoku. V horní části návsi je malá čtvercová kaple se zakulacenými nárožími, s plechovou střechou a lucernou. Ve spodní části obce je zachován starý mostek se dvěma kamennými oblouky.

Horní, Střední a Dolní Plezom (Plesau - Ober, Mittel, Unter) - nadm.výška 515-548 m
Drobné sídelní celky Dolní Plezom, Horní Plezom a Plezom (též Střední Plezom) leží v oblasti mezi Ošelínem a Kurojedy. Původní ves Plezom je zmiňována v tzv. zakládací listině kladrubského kláštera r.1115. Klášter ji však získal až r.1186 jako dar od knížete Bedřicha. V r. 1389 je zde připomínán klášterní dvůr a klášterní náprava (dvorec). Od počátku 15.století byla obec klášterem zastavována. R.1415 držel část vsi Diviš z Plezomu. R.1424 byl celý klášterní majetek v Plezomu mimo dvou nápravnických dvorů zastaven Bohušovi z Erpužic a po něm Markvartovi z Hrádku. Ve 2. polovině 16.století je ves připomínána jako pustá. R.1576 byla pustá ves Plezom připojena k třebelskému statku. Lokalizace středověké vsi Plezom je dnes sporná.
Osídlení bylo snad již v průběhu 2. poloviny 17. století obnoveno. V r.1788 jsou již připomínány vsi Horní a Dolní Plezom a r. 1838 i Střední Plezom. V r. 1930 měly Horní (vč.Středního) a Dolní Plezom dohromady 215 obyvatel, nyní zde žije asi 10 obyvatel.
Horní Plezom je asi nejzachovalejší. Ve vsi obklopující malou náves stojí stará čtverhranná kaple a skosenými nárožími, s lucernou a zvonkem. Pochází zřejmě z počátku 19.století.
Plezom (Střední) vzdálený asi 1 km od Horního Plezomu tvoří neuspořádaná zástavba několika usedlostí. Zpustlá kaple s otevřenou předsíní byla postavena patrně ve 20.-30. letech minulého století.
Dolní Plezom již v podstatě zanikl. Z lokality rozložené kolem ošelínské silnice zůstal zachován pouze zbytek bývalého panského dvora. Jedná se o patrovou stavbu s věžičkou, která byla postavena v 1.polovině 20.století a o hospodářský objekt. Naše doba obohatila areál zpustlé vsi o ocelokolnu.