O B E C  P R O S T I B O Ř

Obec Prostiboř se nachází v jihovýchodní části okresu Tachov při hranici s okresem Domažlice. Má tři části - Kopec, Prostiboř a Telice. Prostiboří protéká říčka Úhlavka. Území obce má rozlohu 1 034 ha, z toho 229 ha jsou lesy.

Kopec (Kopetzen) - nadm.výška 433 m
Asi 1 km východně od Prostiboře nad údolím Úhlavky se na nízkém skalnatém návrší nachází zřícenina prostibořského zámku. Od poloviny 18.století byl zámek s přilehlým panstvím nazýván Kopec. Podle výsledků archeologického průzkumu byla ostrožna osídlena již v průběhu 13.století. První z prostibořských zemanů zmiňovaný historickými prameny se jmenoval Radoslav. V r. 1372 směnil Racek z Prostiboře rodový hrad se svým příbuzným Rackem, který byl opatem kláštera v blízkých Kladrubech, čímž se hrad dostal do vlastnictví kláštera. Opaté hrad využívali na zabezpečení klášterních statků. a podle pověsti byly v jeho pevné věži uschovány klášterní poklady. Od června do zimy r. 1403 obléhalo hrad neúspěšně královské vojsko - příčiny této vojenské akce nejsou známy. V r.1421 obsadili hrad husité. V následujících staletích se v držení hradu, který byl postupně přestavěn na trojkřídlý barokní zámek, vystřídala řada šlechtických rodů. V r. 1845 odkoupili prostibořské panství Löwensteinové a připojili k borskému velkostatku.
Původní prostibořský hrad, vybudovaný v 13.století se skládal z válcové věže - bergfritu a obvodové hradby. Věž stávala na nádvoří a byla zbořena při přestavbě v r.1799. V 1.polovině 14.století byl hrad podstatně přestavěn, jeho nepravidelnou obdélnou dispozici pak respektovaly i pozdější přestavby. Převážná část obvodového zdiva objektu, obsahující gotická okna a lomené portály pochází ještě z této stavební etapy. Barokními úpravami byl objekt výškově sjednocen a opatřen společným krovem. Klasicistní přestavba obohatila zámek o vnitřní pavlač, při jejíž dostavbě byla patrně zbořena věž. Objekt byl obydlený až do r. 1950 a ještě v r. 1970 byl chráněn poměrně zachovalou šindelovou střechou. V polovině 80.lety byly na Prostiboří nalezeny renezanční fresky z 1.poloviny 16.století, které jsou nyní instalovány na zámku v Horšovském Týně. Během uplynulých 30.let se volně přístupný objekt stal útočištěm trampů a romantických snílků. Po r.1989 zakoupila objekt stříbrská firma GIS. Její pracovníci v r. 1992 odstranili ze zámku zbytky krovu, ale k zamýšlené generální opravě a úpravě na reprezentační sídlo podniku již nedošlo. Devastace objektu rychle pokračuje - padají klenby a vyvalují se obvodové zdi.
Na louce před kamenným mostem stály ještě v 70.letech konírny a další hospodářské objekty. Po jejich zboření zůstala zachována pouze mohutná barokní stodola se znakem Wolfingárů s datem 1816. Před zámkem býval v období socialismu pionýrský tábor kopec s chatami. Chaty koupila obec Stráž a přemístila je v r. 2002 na Sycherák.
Od dubna 2002 ruiny hradu i stodolu před ním získala firma Pegisan, s.r.o. Plzeň a je nyní realizátorem obnovovacích prací. Snaží se získat finanční dary pro jeho obnovu - viz www.prostibor.cz. Stodola je již opravena, od r.2005 probíhá obnova zastřešení zámku.
V r. 1930 žilo na Kopci 26 obyvatel, v současnosti několik zachovalých objektů trvale bydlící obyvatele nemá.

Pod vrchem na silnici na Telice je přes řeku Úhlavku původní kamenný most ze 13.století. Most se dvěma oblouky měří asi 20 m, měl by vydržet dvousetletou vodu. V r.2006 byla dokončena oprava, kterou financovalo s obcí Prostiboř ministerstvo kultury a Plzeňský kraj.

Prostiboř (Prostibor) - nadm.výška 430 m - vesnická památková zóna
Vesnice leží při jižní hranici okresu na úpatí Sedmihoří. První zmínky o vsi, která získala jméno po vladykovi Prostiborovi, pochází ze známých kladrubských falz datovaných letům 1115 a 1186. Již na počátku 13.století přešla ves do rukou světských feudálů, kteří na blízkém návrší vystavěli hrad. Ves zůstala součástí prostibořského statku až do konce feudalismu. V obci žila poměrně početná židovská komunita, která měla v Prostiboři synagogu. Jména židů jsou vytesána do náhrobků z 18. - 20. století, zachovaných na hřbitůvku položeném mezi prostibořským zámkem a Telicemi. V r.1939 měla obec 300 obyvatel, nyní tu žije asi 110 obyvatel.
Na nejvyšším místě obdélné kamenné návsi stojí kostel sv.Mikuláše. Již ve 14.století je připomínán jako farní. v letech 1753-1756 byl barokně přestavěn a doplněn o věž. Celková rekonstrukce proběhla v letech 1986 - 1988. Vnitřní zařízení svatyně je převážně barokní. Vně ohradní zdi kostela stojí starý smírčí kříž. Pod kostelem na návsi ve stínu chráněné lípy stojí malá obdélná kaple. Památný strom - Prostibořská lípa (lípa malolistá) má obvod 370 cm, výšku 22 m a stáří cca 250 let.

Telice (Dölitschen)  - nadm.výška 457 m
Ves je položena 2 km východně od Prostiboře při hranici okresu. Dějiny vsi jsou spjaty s blízkým hradem. Nejstarší zmínka o vsi pochází z r.1346. V období, kdy Prostiboř vlastnili Wolfingárové, se Telice staly centrem malého statku. Jeho majitelé zde vystavěli zámek, který r.1757 vyhořel. Nový zámeček vybudoval v telickém dvoře až Jan Michal Wolf v r.1820. Wolfův zámek byl zbořen v r.1984. V r.1930 měla ves 270 obyvatel, dnes jich tu žije okolo 50.
Vesnice je situována na nerovném terénu a seskupena kolem nevýrazné členité návsi. V severozápadní části obce stojí hospodářské budovy panského dvora. Před vstupem do dvora je osmiboká centrální kaple Panny Marie Pomocné, vystavěná r.1720 na náklady Anny Františky Wolfingárové. V kapli jsou zachovány zbytky původního zařízení. Na hrázi rybníka stojí drobná zděná kaple s výklenkem.
Severozápadně od obce je v polích na okraji lesa ukryt starý židovský hřbitov z 18.století. Jsou zde zachovány malebné náhrobky s hebrejskými nápisy.
V Telicích je přes letní období otevřeno v č.p.1 muzeum historických vozidel a zemědělské techniky.