O B E C  S T A R É   S E D L I Š T Ě

Obec Staré Sedliště se nachází ve střední části okresu Tachov v údolí Tachovské brázdy. Celé správní území obce je bohaté na rybníky. Má rozlohu 3 739 ha, z toho 1 380 ha jsou lesy a 111 ha vodní plochy. Obec má asi 1 060 obyvatel.
Obec má historickou pečeť, znak a nově jí bylo dekretem dáno právo užívat prapor.
Dnešní obec má 5 částí: Labuť, Mchov, Nové Sedliště, Staré Sedliště a Úšava, k obci přísluší ještě katastr zaniklé obce Bohuslav. Úšava a Nové Sedliště leží na silnici II/198 Planá - Tachov - Mlýnec(D5) - Přimda - Železná/Tillyschanz (SRN). Starým Sedlištěm prochází železniční trať č. 184 Planá - Domažlice.

Labuť (Labant) - nadm.výška 531 m
Prvně je zmiňována r.1420, kdy ji vlastnil Semík z Labutě. Později ji Ladislav Pohrobek daroval spolu s jinými majetky dvěma bratřím z Gutštejna. Před půlí 16.stol. byla polovina vsi zastavena městu Tachovu na pět set let. Od 17.století byla Labuť samostatným statkem. V 17. a 18. století seděli v Labuti Tucharové. Posledním z vlastníků byl Kryštof Stingl, jehož potomkům patřil zdejší majetek až do r.1945. Bývalý zámeček, dnes nevzhledná pustnoucí budova s hospodářským dvorem, pochází ve svých nejstarších částech teprve z 19.století. Kostelík sv.Václava vystavěný r.1750 na návsi podlehl budovatelskému úsilí poválečných let. U hřbitova severně od vsi stojí malá kaple. Na návsi je pomník obětem 1. světové války. V r.1930 měla ves 919 obyvatel, nyní je jich asi 1/10.
Ve vsi je obchod. Asi 1 km východně od vsi při křižovatce se silnicí II/198 se nachází Novomýnský rybník (Labuťák), který je hojně využíván k rekreaci - má pláž a parkoviště.

Mchov (Innichen) - nadm.výška 500 m
Malá víska Mchov je položena v rovinaté krajině na silnici mezi Starým Sedlištěm a labuťskou křižovatku na silnici II/198. Historickými prameny je zmíněna teprve v r.1456, kdy patřila borským Švamberkům. R.1606 byla od borského statku odkoupena a Janem Vilémem Kfelířem ze Zakšova přidělena ke statku Staré Sedliště. V r.1938 měla ves 200 obyvatel, dnes jich má asi 30. Ve Mchově je v provozu truhlárna.
Víska ulicového typu se skládá z drobných domků, přičemž strana zástavby, ve které jsou domky řazeny čelní fasádou ke komunikaci je patrně starší. Před čp.15 stojí socha sv.Jana Nepomuckého od kameníka G.Böhma. Kaple z r. 1930 byla zbořena po r. 1945.

Nové Sedliště (Neu-Zedlisch) - nadm.výška 517 m
Poprvé je vesnice připomínána r.1427. Od svého založení byla ves sídlem samostatného statku, který vlastnily různé šlechtické rodiny, především Reicensteinové, Tucherové, Mosburgové a další. Staré panské sídlo stávalo na ostrůvku v rybníce. Zámek - obdélný objekt, ozdobený třípatrovými nárožními rizality a trojúhelným štítkem s parčíkem - byl vystavěn za sklářského podnikatele F.Kollera r.1792.
Vesnice bývala v minulosti  sídlem početné židovské komunity, na niž upomíná starý židovský hřbitov při západním okraji obce. Nejstarší dochované náhrobníky jsou z počátku 18.století. Židovská čtvrť se synagogou zanikla.
Na návrší nad vsí je kostel Nejsvětější Trojice. Byl vybudován na místě starší svatyně v r.1581 J.Tucherem ze Šoberova.
Za třicetileté války byly kostel i ves vypáleny. Svatyně byla obnovena teprve koncem 18.století - prostá jednolodní stavba bez věže ukrývá rytířské heraldické náhrobníky rodiny Tucherů ze Šoberova.
V r.1938 měla obec 552 obyvatel, dnes jich tu žije necelá stovka. V obci je obchod. Je zde provozována pila.

Staré Sedliště (Alt-Zedlisch) - nadm.výška 512 m
Staré Sedliště je jednou z nejstarších osad na Tachovsku – poprvé písemně doložena v listině knížete Soběslava II. z roku 1177. Kromě kostela sv.Prokopa a Oldřicha a nově restaurované fary stojí za zmínku také socha sv. Jana Nepomuckého.
Ve Starém Sedlišti je základní škola, mateřská škola, obecní úřad, obchod, 3 restaurace, dva penziony a sportovní areál. Staré Sedliště mělo v r.1900  1600 obyvatel, dnes má okolo 600 obyvatel. 
V obci působí firma KONFEKTION E - CZ připravující komponenty pro automobilový průmysl (montáž kabelové konfekce), drobní podnikatelé a živnostníci a větší zemědělská společnost Agroklas. Severně od železniční tratě byl v 80. letech 20.století vybudován kravín pro 1000 krav - monoblok o ploše 1 ha s doprovodnými objekty. Východně od nádraží byl vybudován sklad kapalných a práškových hnojiv a betonárka.
Asi 1 km východně od železničního nádraží je přírodní rezervace Mělký rybník (27,9 ha) s rákosinami a významným hnízdištěm ptactva.
Jižně od obce u kapličky při cestě do Nového Sedliště stojí památný strom - Lípa "Na farském" (lípa velkolistá - obvod 450 cm, výška 17 m, stáří cca 250 let). U kostela na hřbitově pak je skupina 3 památných lip (lípa velkolistá - obvod 486, 406 a 386 cm, výška 22-25 m, stáří cca 180 let).

Úšava (Uschau) - nadm.výška 507 m
Ves je rozdělena silnicí II/198 na dvě části. Stará původní Úšava je na západní straně. V historických zápisech se poprvé objevuje r.1353. Stávala zde tvrz, která příslušela k tachovskému manskému obvodu. Nejvýznamější ze zdejších manů byli rytíři Rendlové z Úšavy, kteří zde sídlili v 15.století. Albrecht Rendl byl počátkem 16.století královským prokurátorem a spoluautorem prvního zemského zákoníku. Tvrz - později zámeček stával patrně v jižní části obce, dnes nelze polohu určit. Při silnici II/198 bývala škola.
Novější část vesnice je rozložena po obou stranách silnice do Starého Sedliště a nyní již v podstatě se Sedlištěm splývá.
Vesnice měla v r. 1930 335 obyvatel, dnes má skoro polovinu.

Bohuslav (Wusleben)
Zaniklá osada se rozkládala na náhorní planině při silnici z Labutě do Hošťky. Jméno získala snad po Bohuslavovi z Boru, předku pánů ze Švamberka, který byl na přelomu 13. a 14.stol. purkrabím na královském hradu Přimda. První písemná zmínka pochází z r.1352. K bohuslavskému kostelu náležela ve středověku velká farnost. Mezi lety 1363-1378 dosazoval faráře do Bohuslavi sám císař Karel IV, protože v té době ves náležela královské komoře. V období ničivé třicetileté války se ve vsi udržely jen dva osídlené dvory. V r.1938 měla vesnice téměř 300 obyvatel. 1.května 1945 při přestřelce mezi skupinou SS a postupující americkou armádou vyhořelo 22 usedlostí. R.1948 byly odsunuty poslední německé rodiny.
Zbytek neosídlené vesnice postupně zanikl - oficielní zánik k r.1974. Na tomto katastru byl vojenský prostor pro kasárna Vysočany.