O B E C   S T A R É   S E D L O

Obec Staré Sedlo má tři části obce - Staré Sedlo a Darmyšl a Racov. Leží v jižní části okresu Tachov na okraji přírodního parku Sedmihoří (východně při silnici II/200 Nová Hospoda - Horšovský Týn). Sedmihoří je skupina sedmi zalesněných vrchů převážně na okrese Domažlice. V obci zasahuje část katastrů Darmyšl a Racov.
Území obce má rozlohu 2 361 ha, z toho lesy 955 ha.

Staré Sedlo (Altsattel) - nadm.výška 429 m
Vesnice leží na silnici z Bonětic do Prostiboře asi 7 km jihovýchodně od Boru. Poprvé připomíná r. 1115 v zakládací listině kladrubského kláštera. Klášter zde nechal vybudovat poplužní dvůr. Za husitských válek byla ves zničena husity, vzpamatovává se pak zásluhou muckovské větve Švamberků. Na počátku 16.století byla ves připojena k nedaleké Olešné a o století později k Bernarticím, se kterými byla r. 1732 připojena k borskému dominiu. V r.1930 měla vesnice 276 obyvatel, v současné době zde žije okolo 150 obyvatel.
Ve vesnici není výrazná náves. Domy jsou většinou orientovány podél průtahových komunikací. Jednotlivé usedlosti nejsou stavebně významné. V obci býval velký rybník, na jehož bývalé hrázi vede silnice do Darmyšle a stojí barokní socha sv.Jana Nepomuckého.
Významnou památkou církevní architektury je kostel Nanebevzetí P. Marie na mírném návrší uprostřed obce. Původně raně gotická stavba z období kolem r.1300 prošla složitým stavebním vývojem. Současný objekt složený z gotického presbytáře s boční kaplí gotickou pohřební kaplí sv.Kateřiny je doplněn barokní lodí s bočními emporami. Přilehlá kaple sv. Kateřiny je hrobkou Švamberků - jsou v ní 4 náhrobníky. Kamenným poklopem v podlaze je přístupná hrobka. Oltář doplňují znaky rodu Spandtků a Šimtingárů. Prostor pohřební kaple je vyzdoben gotickými freskami, které jsou dnes zabíleny. V protější podvěžní kapli je zachován náhrobník s postavou rytíře představujícího některého z členů rodiny Groschopfů - patrně Davida. Barokní loď zdobí fresky signované Wenzel S.T.Schmidt.1732. Hlavní oltář je patrně od J.Artschlaga, kole. r.1740. Na návrší za kostelem jsou ještě budovy bývalého panského dvora.
Vesnice měla v r. 1930 276 obyvatel, v současné době jich má okolo 135.
Po změně režimu na konci min.století zde měl velké podnikatelské plány režisér Bárta. Chtěl zde pořádat folklorní představení spojené se zabíjačkovými hody a podobné akce. Před sál kulturního domu postavil hotel Rustika se 24 pokoji. Po čase ale zkrachoval a nyní už ani hotel není v provozu. V objektu je ochod se smíšeným zbožím.

Darmyšl(Darmschlag) - nadm.výška 438 m
Vesnice na úpatí zalesněného komplexu Sedmihoří se poprvé připomíná r. 1115 v kladrubském listinném falzu. Později patřívala ves k panství prostibořského hradu. Ve středověku zde stávala tvrz, která je ale r. 1373 uváděna jako pustá. Na jejím místě později vyrostl panský dvůr se zámečkem. Barokní zámeček se zbytky středověkého zdiva bývalé tvrze vzal za své spolu s okolními hospodářskými objekty v letech 1983 - 84. Ze starších hospodářských staveb zůstal pouze barokní špýchar s mansardovou střechou. Rybník na návsi je patrně pozůstatkem bývalého vodního příkopu tvrze. Při jeho okraji stojí nevelká moderní kaple z r. 1933, vystavěná stavitelem Franzem Froyem z Teplé.
V r. 1930 měla Darmyšl 340 obyvatel, nyní jich má asi 90. Statky na návsi jsou pěkně opravené.
Z Darmyšle vede několik cest do nitra Sedmihoří. Nad Darmyšlí na kótě Velký Chlum, 610 m n. m., bývalo pravěké výšinné sídliště pozdní doby bronzové.

Racov(Ratzau)  - nadm.výška 463 m
Ves je položena v kotlině na vedlejší komunikaci poblíž silnice II/200 na Horšovský Týn při jižní hranici okresu. Ves získala své jméno po Ratmírovi - Rackovi. Nejvýznamnější ze šlechticů tohoto jména byl Ratmír ze Skviřína, předek pánů ze Švamberka. V historických záznamech se Racov poprvé připomíná k r. 1247. V průběhu 13. - 17. století byl Racov samostatným statkem s tvrzí a ve vlastnictví se vystřídala řada drobných šlechtických rodů. Ke známějším náležely rody z Racova, Újezdce, Hořešovic, Merklínští z Merklína, Helversenové atd. Ve 2. polovině 17.století byl Racov připojen k Bernarticům, se kterými přešel k borskému panství. V roce 1930 zde bylo 272 obyvatel, v současné době zde žije asi 60 obyvatel.
Nejvýznamnější památkou je původně gotický kostel sv. Martina vybudovaný na strmém návrší a obklopený zdí bývalého hřbitova. Svatyně je doložena k r.1369. Rustikalizující stavba s malými okny působí dojmem vyššího stáří a svou polohou připomíná starší opevněné kostely. V r.1721 je kostel uváděn jako velice zpustlý. Při následující opravě téhož roku byla dosazena předsíň. Další oprava proběhla v r.1912 a poslední v letech 1986 - 1990. Při této opravě byly nalezeny gotické nástěnné fresky, které pokrývaly kostelní loď. Zařízení kostela je barokní, z období kolem r.1700. V lodi je zasazen náhrobník s českým nápisem upomínající Bohuslava Sedleckého z Újezdce z r.1520.
Nejstarší sídlo racovských zemanů stávalo patrně u rybníka v dolní části návsi. Na starých plánech obce se projevuje jako oválná parcela chráněná rybníkem. Později bylo zemanské sídlo přemístěno do prostoru bývalého panského dvora. Ještě v r.1945 zde stávala malá stavba zámečku s nádvořím a klenutými místnostmi. Budovy dvora byly odstraněny v r.1973, níž byl zavezen velký návesní rybník. Zástavba vsi pochází převážně z meziválečné doby, z let 1920 - 1935. Některé domy mají zdobené štukové fasády. Ve vsi stojí dva smírčí kříže.
3 km jižně od obce se tyčí Racovský vrch (Šakarva), 619 m n. m., nejvyšší vrch přírodního parku Sedmihoří. Pod ním leží chráněné území přírodní památka Racovské rybníčky (4,36 ha) - luční rašelinné a bažinaté biotopy s mizejícími druhy - mimo jiné s výskytem vzácné masožravé rostliny rosnatky okrouhlolisté.
Vrchy v Sedmihoří pokrývají borové lesy protkané lesními cestami. Krajinou prochází téměř 12 km dlouhý okruh naučné stezky, jejíž začátek je v Miřkově. Celé území je krajinou pozoruhodných skalních útvarů, od skalních srubů a kamenných moří až po pravé skalní ucho a mísy. Poblíž Racova v trojúhelníku Racov-Strachovice-Olešná se kdysi těžila železná ruda, která byla zpracovávána ve Frauenthalu pod Přimdou.