M Ě S T Y S   S T R Á Ž

Městys Stráž leží 5 km jižně od města Bor v mírně zvlněné lesnaté krajině. Pod obec Stráž bylo r. 1980 sloučeno 10 vesnic: Bernartice, Bonětice, Bonětičky, Borek, Dehetná, Jadruž, Olešná, Souměř, Strachovice se samotou Vítovice, Stráž a Valcha.  Celé území městyse má rozlohu 5 399 ha, z toho plocha lesů je 1 928 ha. Městys má 1060 obyvatel.
Stráží a osadou Borek prochází železniční trať č.184 Domažlice - Planá. Osadami Bonětice a Olešná prochází silnice II/200 Nová Hospoda - Bor - Horšovský Týn, Stráží a Borkem prochází silnice II/195 z Boru na Poběžovice - budoucí Českolesská tangenciála.
Souměří, Stráží, Boněticemi a Bonětičkami protéká říčka Úhlavka, do které se vlévají nad Stráží Kundratický potok a nad Boněticemi Čankovský potok (v Borku se do Dubeckého potoka vlévají ještě další 3 potoky a na Valše ještě Jadružský potok a dále již teče Čankovský, který se do Úhlavky vlévá v Bonětickém rybníce).
Na Dubeckém potoce před Borkem je rybník Chobot, kolem něhož je rozložena rekreační oblast Sycherák, na Úhlavce je rybník Bonětický dlouhý, na jehož březích jsou z obou stran chatové tábory. Silnicemi mezi Stráží, Boněticemi, Olešnou, Strachovicemi, Bernarticemi a Borkem je vymezeno území přírodního parku Valcha.
Nad  Bernarticemi a Strachovicemi na pahorku zvaném Březinka (576 m n.m.) se nachází celoročně přístupná rozhledna (věž sítě EUROTEL) vysoká 48,5 m s ochozem ve výšce 33,5 m. Rozhledna je na modré turistické stezce. 
 

Stráž (Neustadtl) - nadm.výška 448 m
První historické zmínky o Stráži se vztahují k roku 1331, kdy český král Jan Lucemburský přijal v Domažlicích zástupce strážským měšťanů. Původní osada existovala zřejmě již ve 12. století, kdy plnila funkci důležitého opěrného bodu při česko-bavorské hranici. Stráž bývala střediskem svobodných sedláků – přimdských Chodů, kteří střežili zemskou hranici a byla pro ně také soudním místem. Tehdy byla Stráž, podobně jako Přimda komorním městečkem, založeným na královském velkostatku a spravovaným prostřednictvím purkrabího na hradě Přimda. Privilegiem z r.1331 dal král Jan Lucemburský Stráži právo týdenního trhu každou sobotu, právo svobodného odkazu majetku a důležité právo volby rychtáře, kterým Stráž předběhla o celé století i většinu královských měst. Strážští měšťané nesměli být poháněni před zemský soud a byli též osvobozeni od všech dávek, kromě obecní berně. Za husitských válek byla Stráž stejně jako nedaleká Přimda poničena husity.
V pohusitské době došlo k výraznému přílivu německého obyvatelstva. Německý název Neustadlt je doložen až v r.1429. Příčinou germanizace bylo vylidnění při pohraničních válečných potyčkách. Z komorního městečka se postupně stalo poddanské. Od poloviny 15.stol jej měli v držení s celým přimdským panstvím Švamberkové. V r.1600 získávají Stráž borští Švamberkové. V pozdějších staletích vystřídaly Švamberky hraběcí rodiny Götzů a Löwensteinů. U borského statku zůstává Stráž až do konce feudalismu.
V r.1845 žilo ve Stráži 1327 obyvatel ve 194 domech, z nich 47 bylo obydleno židovskými rodinami. Roku 1876 postihl Stráž velký požár, při němž vyhořelo 118 domů. Roku 1910 byla Stráž spojena železnicí s Tachovem a Domažlicemi. V r.1930 byl již stav obyvatel nižší - 987 a v současné době se pohybuje okolo 600. 
Městečko je protáhlého půdorysu zhruba ulicového typu. Uprostřed v rozšířené části je farní kostel sv. Václava. Kostel byl původně románský, svoji dnešní podobu získal v období vrcholné gotiky a v polovině 18.století byl upraven barokně a po požáru v r.1876 byl obnoven v r.1878. V roce 1992 byly dokončeny opravy na kostele sv. Václava. Při této rekonstrukci byly v jižní stěně lodi objeveny staré románské kamenné portály. Pod kostelem je sousoší sv. Jana Nepomuckého z r.1722 od O.Artschlaga - původem z Bavor, usazeného ve Stráži. Na křižovatce u čp.192 je barokní kamenná kašna z r.1727. V západní části městečka v rohu hřbitova je kostel sv. Jana Křtitele - barokní stavba z r.1734. Ve východní části , podle pověsti nad léčivým pramenem, stojí kostel sv.Ducha. Od r.1525 to byla kaple, rozšířen byl snad po r.1679 a do dnešní podoby byl postaven hrabětem z Götzu kolem r.1708. Proti domu čp. 250 stojí pseudogotická kaple p. Marie Lurdské z r.1899. Po celé délce protáhlého náměstí jsou jednopatrové domy, často v pozdně klasicistní úpravě z 1.poloviny 19.století s korunními římsami na konzolkách nebo v novogotizující úpravě z 2.poloviny 19.století.
Statut městyse Stráž získala od února 2007.

Bernartice (Pernartitz) - nadm.výška 508 m
Leží asi 4 km jižně od Stráže. Vesnice patří mezi nejstarší lokality této oblasti. Vznikla zřejmě již ve 12.století a založena byla - podle svého jména - nějakým Bernardem, který je ztotožňován se stejnojmenným přimdským purkrabím, zavražděným r.1150 při osvobozování Soběslavova syna, jenž byl na hradě vězněn. První ověřená zpráva pochází z let 1158 - 1173. Ves seskupená kolem rozlehlé návsi s rybníčkem se skládá z usedlostí, které převážně pochází z 1. poloviny 20.stol. Na vršku nad trojúhelníkovou návsí uprostřed hřbitova je kostel sv. Petra a Pavla připomínaný již r.1384, zbořený r.1737 a nově vystavěný v letech 1741-50 v barokním slohu. Naproti stávala fara, vedle ní škola, která se zachovala, ale není využívána. Pod kostelem je zámek původně zřejmě goticko renezanční opevněná tvrz s pozdějšími barokními úpravami. Bernartická tvrz může sloužit za typický příklad vývoje drobnějšího šlechtického sídla od pozdně gotické tvrze přes renezanční výstavný objekt až po prakticky zanikající budovu feudálního sídla v prostorách dvora. V prostorách statku je dnes chov koní. V dolní části obce je vysoký sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18.stol. Nad vsí při silnici do Strachovic je socha sv. Vojtěcha. V r.1930 ve vesnici žilo 323 obyvatel, nyní asi 75.

Bonětice (Gross-Wonetitz) - nadm.výška 438 m
Vesnice 5 km východně od Stráže založená na významné křižovatce komunikací spojujících Bor s Horšovským Týnem a Stráž se Starým Sedlem. Zmiňována je již v tzv. Kladrubském falzu z r.1115. Název vznikl od osobního jména Bonata (Bonifác?). V 15. století užívali bonětičtí práv chodské vsi. Roku 1578 připadla ves ke statku Olešná, kterou vlastnil Adam ze Švamberka. Velký Bonětický rybník náležel vrchnosti a existoval již v 16.století. Osvobození Bonětic Američany v r.1945 se neobešlo bez bojů. Při ostřelování vyhořelo 5 usedlostí, mlýn a 11 stodol.
V r.1930 měla vesnice 140 obyvatel, nyní jich má okolo 53.
Při Bonětickém (Dlouhém) rybníku západně od vsi  jsou z obou stran v lesích chatové tábory - na levém břehu chatový tábor (původně ŠKODA Plzeň), na pravém dětský chatový tábor.

Bonětičky (Klein-Wonetitz) - nadm.výška 435 m
Ves vzdálená 1 km východně od Bonětic směrem na Staré Sedlo. První zmínka pochází z r.1440. R. 1466 získal Bonětičky Jan ze Švamberka a připojil je k Olešné. Později zde vznikl panský dvůr, který byl připojen k borskému velkostatku. Ze vsi zbylo malé torzo. Na místě starého dvora stojí jiné zemědělské objekty. V r.1930 zde bylo 101 obyvatel, v současné době zde žije asi 16 obyvatel.

Borek (Wurken) - nadm.výška 452 m
Ves založená 4 km jižně od Stráže. V písemných pramenech je prvně zmiňována r.1379. V 16.století tvořil Borek se sousedními vesnicemi Dehetnou a Dubcem malý statek. V r.1654 byl zmiňován chudičký statek v pusté vsi Borek, jehož vlastníkem byl Purkart Merklínský z Merklína. Roku 1732 pak Borek připojený předtím k Bernarticím připadl k borskému panství. V květnu 1945 při obléhání Borku americkou armádou bylo vypáleno 7 domů. V r.1953 pak vyhořel starý panský dvůr a zakrátko poté byl zbořen. Tyto ničivé zásahy poznamenaly stavení schéma vesnice, jejíž zástavba se jeví jako značně prořídlá. V r.1930 měla ves 165 obyvatel, nyní jich má okolo 20.
V blízkosti Borku leží v lese známé rekreační středisko Sycherák okolo rybníku Chobot na Dubeckém potoce. Městys Stráž zde vlastní pravobřežní autokemp a chatový tábor, na levém břehu převládají soukromé chaty a je zde i penzion s chatami.  Mezi Sycherákem a Borkem je železniční zastávka Borek.

Dehetná (Deheten) - nadm.výška 452 m 
Je to nejjižnější osada městyse Stráž. Ves byla založena v lesnaté krajině při silnici spojující Stráž s Hostouní. Dehetná byl původní název místa či lesa, kde se získával pálením smolného dřeva dehet. Poprvé je zmiňován její název v r.1379, kdy ji vlastnil vladyka Děpolt. Od počátku 15. století patřila bernartickému statku a s ním od r.1732 náležela k Boru. V r.1930 zde bylo 132 obyvatel, nyní asi 33.
Na nepravidelně obdélné návsi, kterou prochází silnice, stojí několik statků na jejichž fasádách jsou letopočty 1913 a 1927. V čp. 21 s plechovou věžičkou býval obecní chudobinec. Při čp.5 je malá neslohová kaplička Panny Marie Lurdské. V zadní části obce stojí mlýn, který v minulosti dědil rod Steinsdorfů po celých 10 generací. Panský dvůr ve směru k Bernarticím byl zbořen r. 1945 a na jeho místě nyní stojí hospodářské objekty (kravín).

Jadruž (Godrusch) - nadm.výška 506 m
Vesnička 4 km jihozápadně od Stráže, která je ale přístupná pouze z Malých Dvorců (ze Stráže na Souměř, Kundratice a Malé Dvorce). V listinách z r.1344 a 1482 je zmiňována mezi pěti chodskými vesnicemi, které podléhaly purkrabímu na královském hradě Přimda. V 16. století náležela ves k panství Bernartice, se kterým přešla r.1732 k Boru. V r.1930 měla ves 59 obyvatel, v současné době má okolo 12 obyvatel.
Vesnice se vyznačuje malebnou kruhovou návsí oživenou dvěma rybníčky. Uprostřed vsi stojí drobná kaple sv. Václava. Ve vsi a jejím nejbližším okolí se nalézají sochy a kříže od lidového kameníka G.Böhma a dalších regionálních kameníků, např. mohutný kamenný kříž při cestě do Stráže z r.1850 a socha sv. Ondřeje postavená před usedlostí nedaleko vjezdu do vsi. Není bez zajímavosti, že se zde ještě v 18. století pěstovala u chalup vinná réva. U rybníčku na návsi je chráněný strom Jadružský jasan (jasan ztepilý - obvod 300 cm, výška 35 m, stáří cca 120 let). Při cestě z Jadruže do Stráže je chráněný smrk ztepilý (obvod 353 cm, výška 25 m, stáří cca 140 let).

Olešná (Elsch) - nadm.výška 472 m
Leží asi 5 km jihovýchodně od Stráže na silnici Bor - Horšovský Týn. První zmínku o ní nalézáme poměrně záhy již ve 12.století ve falzu listiny, kterým měla být potvrzena pozemková držba kláštera v Kladrubech. Roku 1465 však Olešnou již držel Jan ze Švamberka. Největšího rozkvětu zaznamenala Olešná za Adama ze Švamberka, který připojil vyženěný olešenský statek k přimdskému panství. Protože hrad Přimda byl již v této době ve zříceninách, sloužila Olešná a její tvrz jako rezidence. Během 17. a 18. století pokračovalo střídání vlastníků až r.1788 byla připojena k borskému panství, kam pak již trvale patřila. V r.1930 měla vesnice 261 obyvatel, nyní jich zde žije asi 50.
Dnešní střed vesnické zástavby vyplňují zbytky hospodářského dvora a z houštin v blízkosti těchto neopravovaných budov vystupuje rozměrná kaple sv.Anny, tvořící výraznou, ale při jejím současném stavu poněkud pochmurnou dominantu vesnice. Je to kaple vystavěná v letech 1884 - 86 A.Barvitiem připomínající spíše pseudorománský kostel. V těchto místech také stávala středověká tvrz obklopená hrázemi a vodními plochami rybníků. Postupné přestavby ji však proměnily v pohodlnější zámek připomínaný ještě r. 1780. Jeho podoba však již není známá, neboť r.1788 vyhořel i s původní kaplí sv.Anny. Ještě dnes prochází rovnoběžně s okrajem menšího rybníčka kamenná zeď zesílená dvěma přistavovanými pilíři. Jeden z nich (rohový) dosud dosahuje své původní výšky 7 m. Před malým rybníkem při hlavní komunikaci stojí rozměrnější patrová budova (čp.2), pravděpodobně panský dům. Byl zřízen zřejmě po požáru zámku. Není v současné době využíván. Kromě opuštěných stájí se zachovala ještě barokní sýpka.
Při silnici do Bonětic a při cestě do Bonětiček je chráněno 152 památných stromů - jírovec maďal (obvod 70-250 cm, výška 14-18 cm, stáří cca 120 let.

Souměř (Zummern) - nadm.výška 462 m
Vesnice leží severozápadně od Stráže. Její jméno je údajně odvozeno od soumarů přepravujících náklad po starých obchodních stezkách. Ves je seskupena kolem nepravidelné obdélné návsi. Protéká jí říčka Úhlavka pramenící v nedalekém rybníce.
Z historie vsi je známo , že původně patřila k manské soustavě hradu Přimdy a její zástavní držitel byl povinen konat v době potřeby službu se dvěma koňmi. Písemně je poprvé zmiňována k r.1380. Roku 1497 držel ves Lorenc z Videršperku a v Souměři, kterému panovník propustil tohoto roku statek z manství.Jako jeho součást jsou tehdy připomínány tvrz a poplužní dvůr. Zbytky tvrze, která po připojení k velkému majetkovému komplexu ztratila rezidenční funkci, byly ve vsi ještě v polovině 19.stol.Do současné doby s z poplužního dvora zachovala pouze stáj, donedávna používaná jako kravín - nyní již v dezolátním stavu. Východně od vsi - směrem ke Stráži jsou pozůstatky jednoho z nejstarších židovských hřbitovů v Čechách. V r.1930 měla vesnice 244 obyvatel, nyní asi 30.
Ve vsi je farma s chovem kožešinových zvířat.

Strachovice (Strachowitz) - nadm.výška 507 m
Vesnička Strachovice leží v mělkém údolí mezi Bernarticemi a lesním komplexem Sedmihoří. Strachovice byly poprvé zmíněny k r.1379 a původně byly rozděleny mezi několik majitelů. V jejich blízkosti býval i panský dvůr Vítovice, jehož dějiny byly se Strachovicemi vždy pevně spjaty. R.1407 je ve Vítovicích zmiňována tvrz a poplužní dvůr Jana z Bernartic. Ves Strachovice je seskupena kolem trojúhelné návsi s rybníky. Některé z domů mají dosud starší štukem zdobené fasády. Před čp. 2 stávala kaple Nejsvětější Trojice, která zanikla po r. 1945. V r.1930 měla ves 114 obyvatel, nyní má okolo 80 obyvatel.
Při silnici Bor - Horšovský Týn roste chráněný památný strom - Akát pod Vačinou ( trnovník akát - obvod 383 cm, výška 16 m, stáří cca 150 let).

Valcha (Walk-Mühl) - nadm.výška 449 m
Je to malá osada 2 km jižně od Stráž v údolí potoka při silnici z Borku do Stráže. V místech dnešní Valchy stávala údajně valcha strážských soukeníků, jejíž majitelé jsou známi již v r.1608. První historické zmínky o Valše pocházejí až z r.1717. Ve Valše a jejím nejbližším okolí stávaly 3 mlýny. Na potoce směrem ke stráži stál ještě Čeňkův mlýn, později upravený na výletní restauraci a dále po proudu stál zbrojní hamr. Obě stavby se dosud zachovaly. Dnešní Valcha má několik objektů, jejichž neomítané zdivo je vystavěno z neopracovaných žulových kvádrů. Materiál pochází z okolních povrchových dolů. Mezi místní pozoruhodnosti patří stará kamenná lávka složená ze tří úzkých žulových ploten nesených dvěma pilíři. Na okraji lesa stojí kaple Nejsvětější Trojice vybudovaná patrně ve 30. letech 20. stol. V r.1930 měla 66 obyvatel, nyní asi 8.
Od názvu vesničky pochází i název přírodního parku Valcha mezi Stráží, Boněticemi, Strachovicemi a Borkem. V parku jsou zalesněné vrchy, z nichž největší je Pískový vrch (580 m n.m.) a Homole (579 m n.m.). Vrcholky kopců oživují osamocené balvany a skalky mezi borovým porostem. Park je pramennou oblastí řeky Úhlavky. Les na západním svahu Ptačího vrchu (534 m n.m.), asi 100 m jižně od osady Valcha, je přísněji chráněné území - přírodní památka Valcha (0,82 ha) - fragment kyselého dubobukového boru charakteristického pro jižní část Tachovské brázdy.