M Ě S T O  S T Ř Í B R O

Stříbro je centrem východní části okresu Tachov. Městem prochází železniční trať č. 170 Praha - Cheb a silnice II/605  Rozvadov - Plzeň a II/193 Úněšov - Domažlice. Ze Stříbra vychází silnice II/230 na Planou a II/201 na Konstantinovy Lázně. Nájezdy na dálnici D5 jsou 4-6 km od města (Benešovice a Ostrov).
Město Stříbro sestává z městské části Stříbro a vesnických částí Butov, Jezerce, Lhota, Milíkov, Otročín a Těchlovice. Město Stříbro se rozkládá na obou březích řeky Mže, rekreační osada Butov je na levém břehu Mže zde již vzedmuté přehradou Hracholusky. Při Mži je také osada Milíkov.
Území města má rozlohu 4 781 ha, toho 1 513 ha jsou lesy a 128 ha vodní plochy.
Na levém břehu údolí Dolského (Petrského) potoka pod silnicí ze Stříbra do Malovic je vyhlášeno chráněné území - přírodní památka Petrské údolí (4,59 ha) - jižní svah hluboko zaříznutého potočního údolí s původními společenstvy teplomilných doubrav s druhově pestrým bylinným podrostem.

Stříbro (Mies) - nadm.výška 399 m
Již ve 12. století zde existovala hornická osada, v jejímž okolí se kutalo stříbro. První písemné údaje o lokalitě pocházejí z listiny knížete Fridricha Přemyslovce, datované do roku 1183. Založení vlastního sídliště se však datuje do roku 1131. Původní název osady Mza (Mzea) byl patrně odvozen od latinského názvu řeky Mže.
Před polovinou 13. století byla osada přenesena z nevýhodné údolní polohy na výrazný skalnatý hřeben. V tomto strategicky velice výhodném místě vyrostlo potom královské město. Pro jeho rozvoj mělo význam nejen hornictví, ale také vhodné umístění Stříbra na důležité obchodní stezce směřující z Prahy na Norimberk. Ve 14. století získává město od českých králů různá privilegia. Vyostřuje se rovněž konkurenční spor se sousedními Kladruby, v němž stříbrští nakonec vítězí.
Rychlý růst a značný význam Stříbra, které bylo na počátku 15. století čtvrtým největším královským městem v Plzeňském kraji, je z archivních pramenů zřejmý. Ve městě bylo tehdy údajně kolem tří set domů, v nichž žilo 2000 obyvatel. Stříbro mělo také 3 kostely a 3 kláštery s kostely.
Na počátku husitských válek se měšťané hlásili ke katolické straně. V r.1421 přitáhl před městské hradby v čele husitských vojsk Jan Žižka. K dobývání pevného města se však neodhodlal a obrátil se k nedalekému hradu Švamberku, který obsadil. Teprve o pět let později opanoval město husitský hejtman Přibík z Klenového. Od tohoto data se Stříbro zařadilo mezi opory husitství v tomto kraji. V r.1427 obléhají město neúspěšně křižáci, kteří byli nakonec rozprášeni v památné bitvě u Tachova.
Za otevřené sympatie, které chovali stříbrští měšťané k českému králi Jiřímu z Poděbrad, obdrželo město ve druhé polovině 15. století další privilegia. Koncem 15. a v průběhu 16. století dochází k výraznému hospodářskému rozkvětu města. Ze čtyřiceti druhů řemesel, která jsou ve městě provozována, dosahuje největšího významu pivovarnictví. Pivo se stává významným vývozním artiklem a zdrojem značných příjmů městské pokladnice. Za těchto příznivých podmínek je hradbami ohrazeno také rozlehlé jižní - dolní předměstí. Součástí jeho důmyslného opevnění se stává kamenný most s mostní věží dokončenou v r.1560.
Po velkých požárech, které město postihly v letech 1508 a 1528 je renezančně přestavěna také většina městských domů. Hospodářskou prosperitu města však úplně rozvrátila třicetiletá válka. Na jejím konci bylo ve Stříbře 100 vyhořelých a přes 40 zcela zpustlých domů. Poválečným přílivem obyvatelstva se město, které bylo ještě v 16.století převážně české, poněmčuje. Stříbrské doly začínají znovu prosperovat po r.1660.
Další rozvoj města je spjat s rozkvětem tranzitního obchodu a těžbou olověných rud. Často se střídají období prosperity a stagnace. Těžba olověných rud, která provází vývoj města po mnoho staletí, byla ukončena počátkem 80.let 20.století.
V r.1930 mělo Stříbro 5349 obyvatel, v současné době se stav blíží k 8 000.
Největší stříbrské podniky, vlastně i největší podniky na okrese Tachov, jsou ALCOA Fujikura Czech s.r.o., která se zabývá výrobou kabelových svazků pro automobilový průmysl a  KERMI s.r.o., která vyrábí topná tělesa, dále Ehrmann Stříbro s.r.o.  vyrábějící mlékárenské výrobky a sýry. Ve Stříbře působí několik stavebních podniků a Lesní společnost Stříbro a Správa a údržba silnic Stříbro.
V severní části Stříbra je sportovní areál - stadion, víceúčelové hřiště, víceúčelová sportovní hala atd. a na okraji města terénní závodiště pro motocykly (dnes již jediné na okrese) - terén sv.Petra. V sídlišti poblíž sportovního areálu je stříbrský kulturní dům.
Historické jádro města, které je vyhlášeno městskou památkovou zónou, si zachovalo středověkou uliční síť. Prostor náměstí je hodnotným městským interiérem, mimořádně významná je renesanční radnice s překrásnou sgrafitovou výzdobou fasády. Na náměstí je řada domů s renezančními štíty a také barokní 14 m vysoký morový mariánský sloup z r.1740 - dílo Lazara Widmanna. Památky zde tvoří ucelený okruh. Panorama města vyniká zejména z jižní strany. Ve městě se nachází celá řada významných historických objektů:
Radnice - nynější renezanční objekt pochází z r.1543. Přístavba kopule a vnitřní úpravy proběhly v baroku. Zadní křídlo bylo přistavěno v letech 1883-88. V té době byla rovněž provedena rekonstrukce fasády a sgrafit podle návrhu profesora V.Schwerdtnera. Sgrafita představují založení města Soběslavem I. v r.1131, hájení proti křižákům v r. 1427 a bohyni spravedlnosti.
Empírový patrový altán s dřevěným ochozem vedle radnice pochází z r.1811. Radnice byla kompletně opravena v druhé polovině 20.století.
Děkanský kostel Všech svatých byl postaven v r.1565 na troskách gotického kostela, z něhož zůstala zachována věž, západní průčelí s opěráky a část presbytéria. Ostatní části byly upraveny v barokní přestavbě z let 1754 - 57. Strop hlavní lodě je vyzdoben freskami J.Luxe z let 1760-66. Hlavní oltář pochází z r.1762, jeho autorem je E.Dollhopf. Kostel je nejvýraznější dominantou města.
Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Na jeho místě stával původně románský kostelík staré hornické osady z období okolo r.1180. Ten byl několikrát přestavěn a za husitských nepokojů zcela zničen. Nynější prostá jednolodní budova byla vystavěna v letech 1573-74 mistrem Honzíkem.
Minoritský klášter založili páni ze Švamberka okolo r.1258 společně s kostelem sv.Augustina (později sv. Máří Magdaleny). Při požárech v r.1479, 1508 a 1528 utrpěl klášter značné škody a r.1785 byl v rámci josefínských reforem zrušen. Konvent je jednopatrový čtyřkřídlý, soustředěný okolo čtvercového dvora. R. 1791 bylo v konventu zřízeno děkanství a nová škola. V současné době jsou zde umístěny městská knihovna a městské muzeum s geologickou a archeologickou expozicí - bohaté sbírky minerálů,skla, porcelánu a nábytku. V křížové chodbě kláštera je výstavní síň. Ve zřícenině kostela sv. Máří Magdaleny je městské letní kino. Klášterní zahrady byly v r.2003 s podporou Evropské unie restaurovány.
Husitská bašta je jediná, která se dochovala z původních 17 bašt. Půlválcová věžovitá stavba byla později upravena na obytný objekt.
Koubkova branka byla postavena v r.1574 mlynářem Koubkem a stala se součástí městského opevnění. Má půdorys obdélníku, je jednopatrová, krytá sedlovou střechou. Zajímavá je visutá dřevěná pavlač nesená krakorci.
Židovská branka je jeden z mála dochovaných fragmentů vnitřního opevnění. Jednoduchý klenební pas spojuje zdi úzké uličky a svým jménem upomíná na staré židovské osídlení města.
Mostní věž - věžovitá brána byla vystavěna snad společně s mostem v letech 1555 - 1560. Jako stavitel věže je v zápisech uveden Benedikt Volch (Vlach) z Ferrolu ve Španělsku. Věž má čtvercový půdorys, je dvoupatrová, krytá jehlancovou střechou s prejzy. Nad portálem vystupuje kamenná deska s městským znakem a českým nápisem vztahujícím se k výstavbě věže. Za zmínku stojí, že kromě Karlova mostu Praze je to jediná další mostní věž v Čechách.
Kostel sv.Petra je jedinou připomínkou zaniklé obce Doubrava. Ves byla podle pověsti zpustošena křižáky, kteří zde měli ležení. Kostel byl postaven kolem r.1300. Uvnitř kostela se dochovaly zbytky gotických nástěnných maleb. Patří k nejstarším stavbám současného Stříbra. Podle něj je pojmenováno nedaleké Petrské údolí, ve kterém je i motokrosové závodiště - terén sv.Petra.
Pozoruhodností Stříbra je i to, že se nachází právě na 13. poledníku a na to ve městě upozorňuje originální poutač.

Butov (Wuttau) - nadm.výška 390 m
Ves založená v údolí řeky Mže asi 6 km východně od Stříbra byla r.1964 zatopena vodou Hracholuské přehrady. Pod jménem Butov byla uváděna již v kladrubské listině v r.1186. Ve 14. a 15.století ji drželi stříbrští křížovníci, r.1437 vladykové z Malejovic, ale v 16.století byla uváděna jako pustá. Později byla obnovena a v r.1939 měla 78 obyvatel. Z původní vsi dnes zbyla jen 4 popisná čísla a hájovna.
Hracholuská přehradní nádrž s možností rekreace má rozlohou 490 ha a délku 22 km, je široká 50 - 300 m,  hloubka až 24 m - kóta hladiny 358 m n.m.. Na butovské straně jsou tři kempy s chatovými tábory a plážemi i mnoho soukromých chat. Je zde také přístaviště výletní lodi.

Jezerce (Geserzen) - nadm.výška 430 m
Malá ves položená v polích asi 4 km západě od Stříbra. První zmínka o ní pochází z r.1379. Jméno získala po jezírku při západní části obce. Původně stávala kolem jezírka, později zanikla a při novém založení bylo položena východněji. V r.1705 byla nazývána Gezero. V r.1939 zde žilo 71 obyvatel, dnes asi 1/4.
Obec tvoří 9 dvorů seskupených kolem obdélné návsi. Asi 500 m jižně od vsi vystupuje skalní stěna, spadající strmě k řece Mži - je zde možnost výhledů do údolí.

Lhota u Stříbra (Elhoten) - nadm.výška 448 m
Nevelká ves asi 4 km jihovýchodně od Stříbra. Ve středověku zde stávala náprava kladrubského kláštera, která je společně se vsí zmiňována r.1409. Nápravník - drobný feudál, většinou pro klášter vykonával brannou službu, za niž mu opat poskytoval bezplatné užívání klášterní nápravy - dvorce. Ves zachvátily požáry v r.1658 a 1701. V r.1930 měla 304 obyvatel, v současné době asi 1/4.
Vesnice mívala malou obdélnou náves. Usedlosti na severní straně byly po r.1945 odstraněny. Zajímavé je čp.19 se zachovalým starým vjezdem. Na návsi stojí polygonální šestiboká kaple vybudovaná kolem r. 1700. Plechovou střechu zdobí zvonička se zvonkem pořízeným kolem r.1920.
V srpnu 2007 bylo ve Lhotě otevřeno cyklocentrum - cyklistům nabízí zázemí v podobě občerstvení, infocentra a spartanského spaní. Malbu na domě provedla akademická malířka Markéta Jelenová z Prahy. Bicykl na malbě je dle kola Eddyho Merkxe, který v 70.letech zvítězil na Tour de France. Lhota leží na mezinárodní cyklistické trase Paraha - Paříž.

Milíkov (Millikau) - nadm.výška 392 m
Ves založená v meandru řeky Mže 4 km západně od Stříbra. Je uvedena v zakládací listině kladrubského kláštera z r.1115 a náleží k nejstarším vsím na Stříbrsku. Patrně od poloviny 13. století přešla do rukou světských feudálů, kteří se na jednotlivých dílech vsi neustále střídali. V 16. a 17.století byla ves v majetku města Stříbra. V 19.století menší část obce náležela k bezdružickému panství. V r. 1930 měla vesnice 184 obyvatel, v současné době má asi 1/4 tohoto počtu.
Milíkovský most byl od středověku povinně udržován městem Stříbrem, protože patřil k privilegované říšské silnici, na které stříbrští vybírali svá mýta. V r.1830 zde vystavěli nový dřevěný most s jedním kamenným pilířem, který byl v r.1911 nahrazen ocelovou konstrukcí. Jelikož cesta milíkovskými serpentinami se stala při zvýšeném provozu na E50 nebezpečnou, byla trasa silnice odkloněna mimo ves.
Milíkov se rozkládá po svazích mělké rokliny. V horná části stojí opravená obdélná kaple se zaobleným závěrem, volutovým štítkem a lucernou. Při čp.20 je zachován špýchar z r.1851. Nad obcí je železniční zastávka Milíkov na trati č.170.

Otročín (Otrotschin) - nadm.výška 468 m
Je asi 2 km na západ od Těchlovic. Otročín je poprvé připomínán k r.1390 . V průběhu 16. a 19.století náležel k majetku města Stříbra. V r.1930 měla ves 188 obyvatel, dnes tu žije okolo 30 obyvatel.
Na nepravidelné návsi s rybníkem stojí obdélná kaple s otevřenou předsíní a věžičkou. Stavebně se podobá kapli v Jezercích. Zástavba obce je nevýrazná a z historického hlediska nezajímavá. Při čp.8 stojí opuštěný špýchar.
Pod Otročínem zaujmou pěkné skalní partie a v údolí bohatá hájová květena. Asi 1 km jižně od vsi nad Otročínským potokem vystupuje výchoz z křemenné skály. Z jeho vrcholu je možné přehlédnout krajinu mezi Otročínem a Svojšínem. Před Svojšínem jsou skály zvané Zápacha. Zdejší břidlice obsahují značné množství síry produkující při větrání notný zápach.

Těchlovice (Techlowitz) - nadm.výška 458 m
Leží na silnici ze Stříbra na Planou asi 3 km severozápadně od Stříbra. Je největší místní částí spadající pod Stříbro. První zmínky o vesnici se datují k r.1342. Už ve středověku náležela Těchlovice pod správu královského města Stříbra. V Těchlovicích existovaly ve středověku 4 svobodnické dvory. V r.1930 tu bylo 72 domů se 344 obyvateli převážně německé národnosti, Čechů jen deset. Nyní zde žije asi 150 obyvatel.
V obci je motorest a pohostinství. Samotné Těchlovice neoplývají příliš památkami. V obci se dochovalo několik zajímavějších lidových staveb. Při č.34 je usedlost se srubem v prvním patře. V č.p. 8 je dvůr se špýcharem. Budova pseudogotického kostelíka, či spíše kaple sv. Panny Marie Sněžné stojí při jihovýchodním okraji vsi. Stavba pochází z let 1899 - 1900. Na oltáři je barokní obraz krví se potící Madony Sněžné pocházející ze 17.století. Před kaplí stojí drobná  stavba chránící zázračný pramen. Nedaleko od obce je Víchovský rybník, kde je i autokemp. Zvláště pěkné jsou u rybníka západy slunce s pohledem na širší obzor s dominující Vlčí horou u Černošína.