O B E C  S V O J Š Í N

Obec Svojšín se nachází asi 8 km západně od Stříbra. Svojšínem prochází železniční trať č.170 Praha-Cheb a zde se na ni připojuje lokální trať č.178 Bor - Svojšín. Svojšínem protéká řeka Mže. Území obce má rozlohu 1 353 ha, z toho lesy 604 ha.
Dnešní obec má tyto části: Holyně, Nynkov, Řebří a Svojšín.
Obec Svojšín získala v soutěži Vesnice roku 2005 krajskou zelenou stuhu a zvítězila i v národním kole Entente Florale.

Holyně (Hollin) - nadm.výška 438 m
Pustnoucí vesnička asi půl kilometru na jih od železniční stanice Svojšín. Ves je poprvé zmiňována k r. 1379. Po celou dobu své existence náležela ke Svojšínu. Tři největší dvory stojí při cestě ze Svojšína do Lomu u Stříbra. Za nimi je ukryta malá, zcela zpustlá a zarostlá náves s kaplí. Obdélná budova kaple pochází patrně z první třetiny 20.století, v r.2004 obnovena do původní podoby. Z části vesnických budov jsou zříceniny. K největším holyňským dvorům patřily 2 cihelny. Zachovalejší z nich stojí asi 200 m nad vsí na okraji hájku při cestě do Lomu. Čtvercová cihelná stavba s klenutými otvory topenišť je zajímavým dokladem cihlářské výroby v polovině 20.století. V r.1930 měla ves 40 obyvatel, nyní asi 1/10.

Nynkov (Lingau) - nadm.výška 483 m
Malá ves založená při silnici ze Svojšína do Ošelína je prvně zmiňována r.1379 pod názvem Nykow. Ve 14.století byla příslušenstvím tvrze v nedalekém Lomu u Stříbra. V 16.století je připomínána při ošelínském panství a s ním pak byla připojena k blízkému Svojšínu. V r.1930 měla ves 90 obyvatel, v současné době asi 6.
Zástavba obce je neuspořádaná a nakupená kolem cesty do Nového Dvora. Ze starších objektů jsou zachovány pouze budovy bývalého panského dvora - mohutná dvoupatrová sýpka a hospodářský objekt s dřevěným polopatrem. Dřevěná nástavba krytá mansardovou střechou a arkýři je vyložena na dřevěných vyřezávaných krakorcích a působí velice malebně.

Řebří (Leiter) - nadm.výška 457 m
Ves je situována na terénní hraně nad údolím potoka Šárky při silnici ze Svojšína do Ošelína. Prvá zmínka o Řebří pochází z r.1379, kdy bylo součástí ošelínského statku. Při něm se udržela po celé období feudalismu a ve 2.polovině 18.století byla společně s Ošelínem připojena ke Svojšínu. V r. 1930 měla 268 obyvatel, dnes má okolo 30 obyvatel.
Na návsi, kde je nyní autobusová zastávka stávala mariánská kaple, která byla zbořena v 70.letech minulého století. Severozápadně od vsi na zalesněné stráni nad údolím Šáreckého potoka jsou zbytky starého židovského hřbitova. Na pohřebišti založeném již r.1660 jsou zachovány náhrobníky z období od 1. poloviny 18.století. Židovská modlitebna stávala v Ošelíně a synagoga je připomínána ve Svojšíně.

Svojšín (Schweissing) - nadm.výška 406 m
Obec je rozložena na svazích údolí řeky Mže. Svojšín náleží mezi nejstarší šlechtická sídla v západních Čechách. Podle historických zpráv a dosud zachovaného románského kostela byla lokalita založena již ve 12. století. Předek svojšínských rytířů Ctibor žil kolem poloviny 12.století. Jeho syn Oldřich užívá již od r.1177 přídomku ze Svojšína. Rod Svojšínských, který ve 13.století vlastnil na Stříbrsku značné majetky, založil rovněž hrady Třebel a Volfštejn. Ve 14.století existoval Horní a Dolní Svojšín a v každém byl kostel. Ještě r.1407 se zde připomínají dvě fary. Na Svojšíně se rod Svojšínských udržel až do počátku 15. století. Po rytířích z Paběnic, kteří je následovali, přešel Svojšín r.1554 na Příchovské z Příchovic. Antonín Petr, hrabě Příchovský z Příchovic, který se zde r. 1707 narodil, se stal v letech1763 - 1793 pražským arcibiskupem. R.1795 prodali Příchovští svojšínský statek Josefu Bigattovi, který v r.1805 zdědil též sousední Ošelín. Jelikož byl Bigatto bezdětný, odkázal r.1812 své statky Karlu Antonínu Junckerovi pod tou podmínkou, že ke svému jménu natrvalo připojí jméno Bigatto. Po Amalii Juncker-Bigatto získal Svojšín Dr.Klement Podeville, který jej vlastnil až do r.1945. Obec měla r.1930 579 obyvatel, z toho 58 Čechů. Dnes zde žije okolo 390 obyvatel.
Z nejvyšší části svažité návsi shlíží na obec románský kostel sv. Petra a Pavla a v jeho těsné blízkosti vystavěný barokní zámek. Z románské kostelní stavby zůstala zachována hranolová věž z mohutných pískovcových kvádrů a zdivo severní strany lodi. Věž vybudovaná v 70.-80.letech 12.století obsahuje v přízemí prostor sklenutý na střední sloup s krychlovou hlavicí a v patře panskou emporu - místo, odkud feudál sledoval bohoslužbu. Druhé patro s úzkými střílnami bylo patrně obranné. Třetí a čtvrté patro osvětlují sdružená románská okna. Panská empora byla patrně spojena můstkem s tvrzí, která stála v těsné blízkosti kostela. K románské věži byla v 17.století přistavěna nová barokní loď. V r.1715 byl kostel obnoven a rozšířen. Zařízení kostela je převážně barokní, hlavní oltář empírový.
Zámek vystavěný na místě starší stavby hraběnkou Juditou Příchovskou v r. 1723 je vytvořen patrovou budovou s vystupujícím čelním rizalitem a krytou mansardovou střechou. Dobové interiéry z 18. – 20. století jsou částečně zachovány - v prvním patře kožené malované tapety. Mobiliář byl po r.1945 odvezen. Obec se snaží o postupnou obnovu jak zámku, tak i zámeckých zahrad. Byly již např. opraveny jižní terasy a část parku za kostelem na severní straně.
Svojšín se svým romantickým údolím je vyhledávaným místem pro pěší i vodáckou turistiku a tramping. Podél řeky jsou na území obce rozmístěny chatové tábory. V obci je obchod, hostinec, obecní úřad.
V 80. letech 20. stol. byl na severní straně nad Svojšínem vybudován velkokapacitní kravín pro 800 krav a spolu s ním vodní zdroje s čerpací stanicí a čistírna odpadních vod, které užívá i obec. Dále byly pro obsluhu vybudovány na východní straně i nové rodinné domky. Tato dostavba výrazně ovlivnila vzhled tzv. dolní části vesnice (levobřežní).
V r. 2007 byla rekonstruována historická kašna na návsi pod zámkem. Kašna pochází z r. 1889 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého na ní z r. 1722.