O B E C T I S O V Á
Obec
Tisová leží asi 7 km jihovýchodně od Tachova v
nadmořské výšce 501 m n.m.. Vesnice Tisová,
Trnová, Hlinné a
Nová Strast
leží při silnici II/199 (dálniční přivaděč od Tachova ke
křižovatce Nová Hospoda), vesnice Jemnice,
Kumpolec a Lhotka severně od této silnice. Obec leží v
rybničnaté oblasti - nachází se zde 30 rybníků, z nichž
největší jsou Velký Jemnický a Modrák (u osady Hlinné). V
okolí Tisové a Jemnice je vyhlášena přírodní rezervace
Tisovské rybníky (83,2 ha) - 6 rybníků s rákosinami a
mokřadními loukami - chrání významné hnízdiště a
migrační zastávku vodního ptactva.
Celé území obce má rozlohu 1 990 ha, z toho 446 ha jsou lesy a 148 ha vodní
plochy.
Tisová
(Tissa) - nadm.výška 501 m
První písemná zmínka o vesnici pochází z r.1233. Název upomíná na
přirozené porosty tisů, které zde zřejmě kdysi rostly.
Nejstarším známým majitelem Tisové byla vzdálená
mělnická kapitula, která r. 1233 postoupila Tisovou a Trnovou
kladrubskému klášteru. Zanedlouho ale ves přešla do světských rukou a stala se
součástí tachovského manského obvodu. Prvním ze zdejších manů byl Mareš z
Tisové, uváděný r.1251. Později byla ves v držení
rytířského rodu Rendlů z Úšavy. První z nich Martin ji získal po r.1412. Jelikož
byl služebníkem a zároveň věřitelem krále Václava IV., dosáhl toho, že
jemu a jeho potomkům byl statek s tvrzí postoupen do dědičného držení. Po roce 1548 ji trvaleji
drží rod Kečů z Kečova a to až do r.1612. Jan Václav Keč se však zúčastnil stavovského povstání a
Tisová mu byla zabavena. Roku 1624 získává od Královské komory Tisovou a
Trnovou opět kladrubský klášter a po půlstoletí ji
prodává. V r. 1678 byla ves prodána Vilémovi ze Steinsdorfu a pak sňatkem s
Vilémovou dědičkou ji získává Jan Fabián Perglár z Pergalsu, majitel sousední
Lhotky. Perglárové drží Tisovou do r.1771, poté získal ves Josef Ludvík Born
(viz Staré Sedliště) a po dalším rychlém střídání majitelů je r.
1823 připojena A.Windischgrätzem ke statku Tachov. Po roce 1945
byl zdejší zbytkový statek znárodněn.
V r. 1757 je v tereziánském katastru zaznamenáno v Tisové 27
usedlostí, zámek s panským dvorem, ovčín a mlýn Kötschenmühle a pivovar (patrně
v sousední Trnové). V r.1838 je uváděn komplex hospodářského dvora se zámečkem a
parkem. Při kostele stála fara a škola. V roce 1930 bylo ve vsi 77
popisných čísel. Dnešní stav je zhruba poloviční, je zde
ale poměrně velký podíl bytovek. Stav obyvatel v r.1930 byl 313, dnešní stav se
k tomuto počtu přibližuje.
Architektonickou dominantou je kostel sv. Mikuláše postavený
r. 1352 ukrývající v sobě stavbu původního středověkého
kostelíka. Pod kostelem leží, kryta náhrobní deskou se
znakem rodu, hrobka Bornů z nichž někteří se významně
zapsali do dějin této části Tachovska. Např. r. 1768 byl
známý přírodovědec Ignác Born povýšen do rytířského
stavu království českého a na zakoupeném statku ve Starém
Sedlišti pracoval na své knize o minerálech. Dnešní barokní
podoba kostela je z let 1724 - 1738.
Před vstupem na bývalý hřbitov stojí socha sv.Jana Nepomuckého - původně stávala
poblíž zámku.
Barokní zámeček byl postaven patrně v 18. století a
upraven v letech 1919 a 1977 do dnešní podoby. Mezi zámečkem
a kostelem jsou zbytky středověké tvrze. Stavba byla využívána donedávna jako
kanceláře zemědělského provozu. Park se do dnešní doby nedochoval.
Při jihovýchodní straně hřbitova západně od obce roste
chráněný památný strom - Tisovský klen (javor klen - obvod
388 cm, výška 22 m, stáří cca 200 let).
Zemědělská společnost Agrotis Tisová má v obci
velkokapacitní kravín a bývalou sušárnu píce. Další
hospodářské objekty patří obchodní společnosti Agroservis
Bor. V obci je pneuservis, obchod a restaurace v kulturním domě.
Je zde také obecní úřad a mateřská škola.
Hlinné
(Lihn) - její součástí je Nová Strast -
nadm.výška 405 m
Vesnička je položena 2 km východně od Tisové - Hlinné vpravo, Nová Strast vlevo
od silnice.
První zmínka pochází z r. 1115. Tehdy nově založený klášter v Kladrubech
obdržel od kněze Chvala zemědělskou půdu. Ves byla rozdělena na několik dílů, z
nichž část patřila k Olbramovu. V průběhu 15.století ves zpustla. Udržel se jen
poplužní dvůr, který před polovinou 16.století vlastnil Mikuláš Hošťálek z Hognestu. V
16.a17.století byl dvůr a pustá ves pak součástí kočovského panství a s ním
později přikoupeny k panství Planá. Ve 2.polovině 17.století zde byla na
pozemcích poplužního dvora založena dominikální ves.
Nová Strast byla nazývána dříve Neusorg, vznikla také na dominikálních pozemcích
na přelomu 18. a 19.století. V areálu této vísky se zachovala při cestě malá
obdélná kaplička bez vnitřního zařízení.
V r.1930 zde žilo 125 obyvatel, nyní okolo 15. Ve vesnici jsou sklady
obchodní společnosti Agroservis Bor. Na břehu Velkého Hlinského rybníka je chov
kachen.
Jemnice
(Gamnitz) - nadm.výška 402 m
Vesnička leží asi 3 km východně od Tisové. Silnička z Nové Strasti ve vsi končí.
Poprvé je připomínána r. 1379, kdy její část vlastnil vladyka Pavlík. V r.1420
vypověděl Pražanům nepřátelství jakýsi Prokop z Jemnice, není vyloučeno,
že v té době existovalo v Jemnici zemanské sídlo. V r.1581 seděl na zdejším
statku Jan Bošinský z Božejova a na Jemnici, který se se zbraní v ruce přel o
ptačí čihadlo s majitelem sousední Tisové Janem Lipoltem Kečem z Kečova. Později
byly jednotlivé části vsi spojeny a přikoupeny k panství Kočov, s nímž přešly k
Plané. V 18.století je ve vsi uváděn panský dvůr a ovčín. Dnes je to malé
sídlo, na jehož
východním okraji se rozpadají hospodářské budovy čtvercového dvora bývalého
statku na místě původního vrchnostenského dvora. Část objektů ve vsi slouží
rekreačním účelům. Na okraji vsi u čp.1 stojí vysoký kamenný kříž z r.1868. U
rybníka stojí opravená obdélná kaplička s věžičkou v průčelí. V r.1930 měla
vesnice 110 obyvatel, nyní okolo 45.
Kumpolec
(Gumplitz) - nadm.výška 470 m
Vesnička je asi 2 km severně od Tisové za Lhotkou.
První písemná zmínka je z r. 1364, kdy patřila tachovskému měšťanu
Jindřichu Holprinterovi. Až do počátku 16.století se zde vystřídalo mnoho
vlastníků z řad tachovského patriciátu a okolní drobné šlechty. Posledním
samostatným majitelem Kumpolce byl patrně Ondřej Wienczirle z Kumpolce uváděný
r.1518.
Poté postupně připadly jednotlivé části vsi k panstvím Lhotka a
Kočov/Planá. Dnes je to rekreační chalupářská osada. Jedinou
památkou Kumpolce je socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1841 od G.Böhma. Do
katastru vsi patří i chaty v údolí kumpolecké přehradní nádrže na Sedlišťském
potoce využívané k rekreačním účelům. V r.1930 zde žilo 114
obyvatel, v současné době jen asi 2 trvale hlášení obyvatelé.
Lhotka
(Vogelsang) - nadm.výška 492 m
Malá vesnička 1,5 km na sever od Tisové. První písemná zmínka je z r.1374, kdy
byl jejím majitelem vladyka Racek. Další spolehlivé zprávy se objevují teprve v
polovině 16.století. Tehdy zdejší šlechtické sídli drželi Rendlové z Úšavy. Na
tvrzi přestavěné na barokní zámeček se postupně vystřídaly rodiny Gutštejnů,
Tuchárů, Perglarů a další. V polovině 18.století patřilo ke Lhotce 10 rybníků. V
r.1713 je uváděna též chmelnice. Mimo zámku je zmiňován panský dvůr, pivovar a
hostinec. V r.1823 koupil Lhotku kníže Alfred Windischgrätz a
přiřadil ji k tachovskému panství. V r.1930 měla ves 215 obyvatel, nyní asi 30.
Ves ulicového typu bez vytvořené návsi je zakončena zanedbaným areálem zámku
a hospodářských budov bývalého dvora. Obdélná patrová budova barokního zámku s
valbovou střechou je značně zchátralá. Zemědělský provoz jej využíval jako
sušárnu brambor a kanceláře. V zámeckém areálu stojí impozantní třípatrový
špýchar s klenutým přízemím. Za špýcharem stojí socha sv.Jana Nepomuckého. Socha
původně stála na okraji rybníka u zámku - ten byl za socialismu zavezen a dnes
je na jeho místě sklad palet. Celou část zámeckého areálu dnes užívá provoz
Truhlárna Lhotka.
Trnová
(Tirna) - nadm.výška 492 m
Ves je položena blíže k Tachovu. Ke vsi se vztahuje jedna z nejstarších
písemných zmínek této oblasti. Již r.1177 je uvedena v listině, kterou kníže
Soběslav II. obdaroval kladrubský klášter, zmíněno území rozkládající se od
potoka Suchá k potoku "Ternaua" a Misa, dnešní Mže. Pokud ves v této době ještě
neexistovala, byla v krátké době založena klášterem a získala své jméno po
potoce na němž byla vysazena. Potok Trnová, později Kötchenbach se dnes nazývá
Sedlišťský.
Ves bývala samostatným šlechtickým sídlem s tvrzí a farním kostelem. Dějiny vsi
jsou do značné míry shodné se sousední Tisovou s níž byla Trnová od r. 1233 v
majetku kladrubského kláštera. O rok později byla majetková držba vsi zvané
tehdy Pirna potvrzena klášteru papežem Řehořem. V r.1352 je uváděn farní kostel
spravovaný klášterem. Kostel patrně zanikl v době husitských válek - naposledy
je zmiňován r.1425. V r.1374 se objevuje první světský majitel rozdělené vsi -
vladyka Leo alias Lev z Trnové. Podací právo ke kostelu a několik poddaných si
zde ještě dlouho udržel kladrubský klášter, který zde mohl mít i rezidenci,
která pak přešla do světských rukou. Svědčí o tom zápis z r.1437, kdy ve vsi
zemřel probošt Řehoř. Kolem r.1575 získal ves Jan Letold z Kečova a
připojil ji k sousední Tisové s níž přešla r.1823 k tachovskému panství. V
r.1757 zde stála hospoda, mlýn a panský dvůr. V této době dochází k poslednímu
výraznějšímu rozmachu podnikání vrchnosti na zdejším dvoře. Je uváděn také
pivovar, vinopalna, cihelna a hájovna. Tvrz stávala nad čp.21 a 22 na tzv.Kellerbergu,
který je vlastně kruhovým tvrzištěm o průměru kolem 35 m. Dva zachované klenuté sklepy
však pocházejí ze starého zámku, sídla pánů z Kečova, který byl zbořen před
r.1788.
Poválečná demolice staveb i výstavba nového mostu a silnice dokončená r.1977
poněkud změnila vzhled vsi. V zahradě domu v horní části vsi se dochoval kamenný
kříž z r.1841 vyrobený v dílně kameníka G.Böhma. Dnes je to ryze obytná vesnice bez
hospodářských provozů. V r.1930 měla vesnice 199 obyvatel, nyní asi 70.