O B E C  T Ř E M E Š N É

Obec Třemešné se nachází v jihozápadní části okresu Tachov při hranici s okresem Domažlice. Na jihu sousedí s městem Bělá nad Radbuzou (DO).
Obec má 5 částí: Bezděkov, Dubec, Nová Ves, Pavlíkov a Třemešné.
Železniční trať č. 184 Domažlice - Planá má zastávky v Třemešném a v Dubci. 
Novou Vsí prochází silnice II/198 Planá - Tachov - Přimda - Železná/Tillyschanz (SRN).
Větší část obce je v povodí Vltavy - z toho Dubec a Pavlíkov v povodí Mže a Třemešné s Bezděkovem v povodí Radbuzy, Nová Ves je v povodí Dunaje.
Západní větší část obce je součástí chráněné krajinné oblasti Český les. Celé území obce má rozlohu 5 112 ha, z toho 3 230 ha jsou lesy.

Bezděkov (Pössigkau) - nadm.výška 493 m
Vesnice je v současné době již stavebně spojena se sousedním sídlem Třemešné. V historických pramenech je připomínána od poloviny 16.století. Ves dala jméno potoku, který pramení pod Málkovským vrchem, oběma vesnicemi protéká a o 4km jižněji se vlévá v Bělé do řeky Radbuzy.

Dubec (Tutz) - nadm.výška 490 m
Věžní báň dubeckého kostela je výraznou dominantou na území obce Třemešné. Vsí prochází silnice z Bělé do Velkých Dvorců. Dubec je poprvé zmiňován r.1357, kdy byl do zdejšího kostela dosazen patronátními pány kněz Oldřich. Ve středověku byla ves rozdělena na dvě části. Větší vlastnili vladykové z Tasnovic u Hostouně, druhou zemané Kočovští. Teprve v průběhu 18.století byly obě části připojeny k borskému velkostatku. V r. 1938 měla obec 174 obyvatel.
Malebný farní kostel Archanděla Michaela stojí ve středu obce nad rybníkem. Poprvé je uváděn r.1357. K r.1721 je popisován jako značně zchátralý. R.1748 byl na náklady kněžny Löwensteinové nově vystavěn. Jedná se o jednolodní stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem a hranolovou věží. Na klenbě jsou zachovány barokní fresky od Josefa Wäga z Boru. Vnitřní zařízení kostela je rokokové. Kamenná křtitelnice upomíná na původní gotickou stavbu kostela. Věž byla opravena r. 1993.

Nová Ves (Neudorf) - nadm.výška 603 m
Obec rozložená 4 km západně od Třemešné. Prvně zmiňována mezi lety 1497 - 1499 při sporu o právo rybolovu v nedalekém jezeře Vraneč (Pfrentschweiher). V 16. stol. byli Novovesští povinni provádět strážní pochůzky po hranici. Ve vsi sídlili rovněž výběrčí cla.
Nová Ves bývala jednou z nejlidnatějších vesnic Tachovska. Úctyhodnou rozlohou svého katastru 2 891 ha se ještě dnes řadí na první místo, lesy z toho zabírají 2 088 ha. V r. 1788 stálo ve vsi 67 domů. R. 1930 měla obec 141 usedlostí, v nichž žilo přes 900 obyvatel. R. 1939 obývalo ves a přilehlé samoty 1314 obyvatel. 12.dubna 1946 vypukl ve vsi velký požár, který v krátké chvíli zničil většinu usedlostí. Zachováno zůstalo pouze 14 popisných čísel. Krátce po požáru bylo ze vsi odsunuto původní německé obyvatelstvo. Malá část vyhořelých objektů je dnes sice opravena, ale ves stále působí rozrušeným a neupraveným dojmem. V současné době zde žije kolem 50 stálých obyvatel.
Kostel sv. Linharta, patrona žalářovaných a ochránce stád, stával v západní, nejvýše situované části obce. Podle neověřených zpráv byl původně románský s pětiboce uzavřeným presbytářem a gotickou věží upravenou v r. 1667. R. 1792 barokně přestavěn. Vyhořel při velkém požáru v r. 1946, potom provizorně zastřešen, ale již 1948 vykraden, zpustošen a posléze zbořen. Snad náležel ke staršímu sídlišti, na jehož místě vznikla Nová Ves. Z kostela zachován výrazný kopec destrukce, obehnaný zbytky hřbitovní hradby a zastíněný starými lipami. Dobře lokalizovatelný relikt destruované věže při levé stěně bývalého presbytéria. Všechny objekty, které stávaly v této západní původně nejstarší části obce, zcela zanikly. Na hřbitově se zachovalo několik cenných náhrobků od místních lidových kameníků. V okolí hluboké lesy, možnosti vycházek.
Ve vsi je hotel Pastviny.
Asi 1 km jižně od Nové Vsi jsou u rybníků patrné zbytky několika stavení ze zrušené vsi Mlýnské Domky.

Pavlíkov (Pabelsdorf) - nadm.výška 512 m
Malá ves Pavlíkov je položena na silnici z Velkých Dvorců do Bělé nad Radbuzou jako poslední před Bělou u hranice okresu. S obcí Třemešné je spojen přímou silnicí. Své jméno získala po Pavlíkovi, synu Gumperta z Hostouně. Pavlík, připomínaný mezi léty 1238 - 1258 byl významný feudál a se svými bratry je připomínán mezi šlechtici královské družiny. V r.1385 držel ves Radslav z Pavlíkova. Ves zřejmě náležela k přimdskému manství. V 17. a 18. století tvořil Pavlíkov se sousedním Dubcem součást malého statku Vidice. Od r.1788 se stala ves součástí borského velkostatku. V r.1939 měla 183 obyvatel, v současné době zde žije asi 30 obyvatel.

Třemešné (Zemschen) - nadm.výška 510 m
Ves založená v údolí Bezděkovského potoka 4 km severozápadně od Bělé nad Radbuzou náležela mezi chodské vsi, jejichž správním centrem bývala nedaleká Bělá. Prvně zmiňována v r.1436. Obec vybudovaná kolem obdélné nepravidelné návsi měla v r. 1939  96 domů se 312 obyvateli. Dnes je obec spojena se sousedním Bezděkovem. Pro obě lokality je užíván společný název Třemešné. Značná část objektů v obci, která má dnes kolem 100 stálých obyvatel, je využívána pouze rekreačně.
Třemešenský kostel Panny Marie stával v hájku nad železničním přejezdem. Drobná jednolodní stavba s malou věžičkou byla vystavěna ve zlidovělém pozdně barokním slohu. Kolem r.1982 byl chátrající kostel zbořen. Dávno před tím zmizelo i jeho cenné zařízení -pozdně gotický oltář a socha Madony z konce 15.stol. V prostoru návsi mezi pohostinstvím a železniční stanicí je pozoruhodná selská usedlost s vjezdem, nad kterým je vybudován ochoz.
2 km jihozápadně od vsi se nachází Kamenný vrch (738 m n.m.) s plochým vrcholem posetými skalkami, je zde omezený výhled. Pod vrcholem bývala stará milířiska - upravené plošiny, na nichž se pálilo dřevěné uhlí.