O B E C  Z A D N Í  C H O D O V

Obec Zadní Chodov leží asi 5 km západně od Chodové Plané v severozápadní část okresu Tachov. Obec má 2 části - Kyjov a Zadní Chodov. Oběma částmi obce prochází silnice II/201 Chodová Planá - Broumov/Mähring (SRN).
Území obce má rozlohu  1 387 ha, z toho 455 ha jsou lesy.

Zadní Chodov (Hinter-Kotten) - vesnická památková zóna  - nadm.výška 517 m
Sídelní ves obce. Rozsáhlá, dříve chodská ves Zadní Chodov má poměrně zachovalou náves.
Prvně je toto místo zmiňováno r.1365, kdy bylo připojeno k chodovoplánskému panství. Ovšem r. 1555 je již ves uváděna v urbáři tachovského panství. Obyvatelé Zadního Chodova nemuseli platit daňové odvody, byli však od pradávna povinni chodit v pohraničním lese a chránit jej před vetřelci. Těmi nebyli jen lapkové či nájezdníci, ale i divá zvěř. Proti ní museli kopat v lesích jámy a chycenou zvěř odvádět na tachovský zámek.
Zadní Chodov patřil nepochybně mezi bohaté obce. Již v r. 1555 obývalo obec 50 rodin. V r. 1939 uvádějí statistiky 129 usedlostí v nichž žilo na 710 obyvatel. V současné době zde žije okolo 230 obyvatel.
Řada velkých statků soustředěných podél protáhlé návsi byla zničena po r.1945. Přesto dodnes působí náves urbanisticky dobrým dojmem. Obci dominuje kostel Nejsvětější Trojice. Na jeho místě stála původně barokní kaple z r. 1724, která byla v letech 1781 až 83 rozšířena do dnešní podoby. Svatyně je jednolodní s půlkruhově uzavřenými okny. Vnitřek je kryt trámovými stropy. Podle neověřených zpráv stával v těchto místech od 14. století gotický kostel. Původní německé obyvatelstvo připomíná pomník padlým v I.světové válce.
V okolí zadního Chodova směrem k Broumovu se těžily rudy. Již od r. 1606 jsou v okolí připomínány staré doly. Zatímco u Broumova byla těžena a zpracovávána železná a měděná ruda, u Zadního Chodova patrně byla těžena ruda stříbrná. Pro vysoké náklady byla později těžba zastavena. do r. 1989 se zde ještě těžila uranová ruda, což je patrné i v krajině kolem obce.
Když byl v r. 1991 otevřen blízký hraniční přechod Broumov - Mähring, zavál do Zadního Chodova také živý příhraniční ruch. Byla postavena čerpací stanice a objevily se další obchody a pohostinství.
Směrem severovýchodním leží pod Dlouhým vrchem (564 m n.m.) několik rybníků. Při silnici na Chodský Újezd najdeme v krajině boží muka a v údolí Hamerského potoka stojí památný strom - Chodovská lípa.
Nejzajímavější vycházky z obec míří směrem západním, k Trnovému mlýnu a dále k Broumovu do zeleného pásma Českého lesa.
Od bývalého mlýna lze směřovat k bývalému Jalovému Dvoru, nebo se lze spokojit tichými lesními kouty mezi potokem a vrchem Na homoli. Zdejší šumné lesy staví na odiv své bohatství malin a hub.

Kyjov (Khoau) - nadm.výška 515 m
Malá ves, položená asi 1 km východně od Zadního Chodova,  bývala v minulosti manským statkem spadajícím pod správu tachovského hradu. První historická zmínka o vsi nazývané Kha, Koha (později Kohau) je z r. 1420, kdy je tu jako drobný feudál připomínán Jan z Kyjovic. O 100 let později je uváděn Gall Gries von Menges auf Schönwald a v Kyjově. R.1618 od Evy Wiederspergarové ves koupila Anna Marie Schirndingárová a připojila ji k panství Chodová Planá, s nímž zůstala spojena až do konce feudalismu. Již v r.1713 byly v údolí u vsi popisovány mlýny: Bílý, Kyjovský, Lorencův a Habermühle, všechny o dvou kolech. Stály tu až do poloviny 20.století. Z nich se do dnešních dnů zachoval jen Lorencův mlýn R.1838 je ve vsi uváděn panský dvůr, hospoda a škola a 26 domů. V r.1930 měla vesnice 212 obyvatel, do současné doby se snížil na asi 45 obyvatel.
Zapomenutá kyjovská tvrz stávala kdysi na malé vyvýšenině uprostřed vsi. Západně od ní byl v poválečných letech v průběhu demolic zavezen Zámecký rybník. Byly také zbořeny poslední zbytky panského dvora. Řada usedlostí zanikla po r.1950. V obci se dochoval obytný objekt s hrázděným patrem, patřící k posledním ukázkám chebského typu lidové architektury na Plánsku. Na návsi je na podstavci kříže lidová plastika světce.
Při silnici do Zadního Chodova je pěšinou spojena se silnicí kaplička z r.1777 - bývala malebně posazená ve stínu mohutné Kyjovské lípy (lípa srdčitá malolistá - obvod 415 cm, výška 27 m, stáří cca 200 let), chráněné jako přírodní výtvor.