O B E C  Z H O Ř

Obec Zhoř (Weshor) se nachází v rovinaté krajině asi 5 km jižně od Kladrub při hranicích s okresem Domažlice. Obcí prochází silnice II/193 ze Stříbra na Horšovský Týn. Území obce má rozlohu 1 055 ha, z toho 438 ha jsou lesy.
Vesnice se nachází se v nadmořské výšce 502 m.

První zmínka o obci Zhoř (Weshorsch) pochází z r.1239, kdy náležela klášteru v nedalekých Kladrubech. Ke kladrubskému klášteru a později statku náležela až do r. 1850. Středem návsi procházela od pradávna komunikace spojující Kladruby s Horšovským Týnem. Kolem r. 1340 povolil markrabě Karel Sulkovi z Prostiboře aby v okolí Prostiboře, Zhoře a Skapců otevřel doly na rudy. V berní rule z r. 1654 - 1655 je Zhoř uvedena jako jedna z největších a nejbohatších obcí Kladrubska. Měla tehdy 20 selských dvorů. Lidnatá ves vzkvétala především díky okolní úrodné půdě. Ve středověku byla ves nazývána Zhorz, nebo Horž. Berní rula ji označuje jako Ves Zhorž, později upraveno na Veschorsch. Historici uvádějí že jméno Zhoř je utvořeno od slovesa "shořet" - název tedy připomíná, že osada vznikla na místě, kde půda k obdělávání byla získávána pálením porostů. V r.1939 zde žilo 302 německých obyvatel. V současné době zde žije asi polovina předválečného stavu.
Obec byla založena kolem obdélné, velkoryse pojaté návsi a náves byla rozdělena na dva celky. Ještě v r. 1930 existovaly 4 návesní rybníky. Ve středu návsi stojí šestiboká kaple Panny Marie z r.1715 krytá plechovou střechou s lucernou, v níž je zvonek datovaný r.1756. Při silnici do Kladrub na okraji vsi stojí barokní boží muka z r. 1654.

V obci je kulturní dům s hospodou, obchod a fotbalové hřiště se zázemím.