BERNARTICE /Městys Stráž/
Čtyřkřídlý jednopatrový zámek čtvercového půdorysu. Vznikl postupnou přestavbou od 15. stol. z původní pozdně gotické tvrze, postupně přes renezanční výstavný objekt až po prakticky zanikající budovu v prostorách hospodářského dvora. Posledními šlechtickými majiteli byli Löwensteinové.

BEZDRUŽICE
Nejstarší zpráva o městečku pochází z roku 1227. Je zde dochováno několik stavebních památek, z nichž nejhodnotnější je bývalý hrad a zámek, tvořící dominantu celého okolí. Gotický hrad s válcovou věží (bergfritem) byl budován okolo r. 1330. Nákladnou renezanční přestavbou zámek prošel za vlastnictví posledních Kolowratů (1540 - 1589) a Elpognárů (1540-1589) - v té době byl ještě sídlem majitele panství. Významný český rod pánů Švamberka, vlastnil zámek v letech 1569 -1659, přistavěl celé křídlo. V r. 1646 byl vypálen Švédy a až do začátku 17. století zůstal ve zříceninách. Roku 1712 koupili panství Löwensteinové, kteří pak zámek vlastnili přes 200 let. V letech 1771 - 1776 byl hrad přestavěn na barokní zámek. Ve stavbě jsou zachovány gotické části původního objektu, renezanční a barokně upravené arkády.
V letech 1850 - 1949 byly Bezdružice sídlem okresního soudu. Na zámku kromě soudu a vězení byl také berní úřad. To byl důvod, proč se zde nedochoval řádný dobový inventář. Od r. 1952 převzal zámek podnik ČKD Praha a upravil jej pro rekreační účely. Od r. 1995 již zámek nebyl využíván.
Poslední majitel - a.s. Bayton Praha - zámek převzala v r. 1998 a po rozsáhlé rekonstrukci zde 15.5.2004 otevřela muzeum české sklářské tvorby a galerii Prager Kabinett. V kapli je umístěn originální skleněný betlém - dílo sklářského výtvarníka Jaromíra Rybáka.
Pro návštěvníky je vytvořen prohlídkový okruh, k dispozici je obchod se suvenýry a kavárna.

BROUMOV
Prvé sídlo - tvrz zde vzniklo pravděpodobně v průběhu 16. století. Tato stavba zanikla v 17. století a byla nahrazena dvěma zámečky - patrový barokní zámeček "Myslivna" s mansardovou střechou a věžičkou pod vesnicí nedaleko zaniklého mlýna a patrovým klasicistním "Jánským zámečkem" vlevo u silnice do Zadního Chodova.
V 19. stol. byl za Broumovem blízko Hamerského potoka v Neuhaimhausenu - původně samostatné vsi vybudován romantický dvoupatrový zámek "Neuhausen" s věžičkou na střeše.

BOR
Hrad, jehož hlavní ochranu tvořily rozsáhlé plochy rybníků vznikl v 1. polovině 13.stol. na křižovatce obchodních cest spojujících Čechy s Norimberkem a Domažlice s Tachovem. Hrad založil zřejmě Ratmír ze Skviřína nebo jeho synové. Jeho synové Ratmír a Bohuslav se již od. r.1263 psali jako páni z Boru . Koncem 13.stol vzniklo severně od hradu městečko. V roce 1430 byl hrad obléhán husity, nebyl dobyt, ale velmi poškozen. Nebyl potom obýván. Až v r.1505 získal opuštěný hrad Jan ze Švamberka. V průběhu 16.stol. byl hrad přestavěn na zámek ve stylu pozdní gotiky a renezance. Byly přistavěny i objekty předhradí. Při přestavbě byla válcová věž (průměr skoro 10 m, tloušťka zdí až 3,5 m) doplněna vysokou kamennou helmicí. Roku 1720 získali Bor Löwensteinové a drželi jej až do r. 1945. Za nich se stal hrad v Boru hlavním rodovým sídlem a proto se dochoval v dobrém stavu. V 1/2 pol. 18.stol. byly provedeny barokní úpravy, při kterých vznikl i velký taneční sál. V polovině 19.stol. proběhly stavební úpravy v tehdy módním pseudogotickém slohu. Z původního hradu se dochovala jen okrouhlá věž, která je jednou z dominant města.
Po r.1945 připadl objekt státu a užívalo jej převážně zdejší zemědělské učiliště. Po r.1989 byl zámek využíván ke spekulacím a bez údržby a provozu rychle chátral. Městu Bor se podařilo zámek vysoudit zpět a od r. 1997 se postupně opravuje s cílem využít jej jako společenské, kulturní a obchodní centrum mikroregionu Borsko.
V zámku je borské turistické informační centrum, které je propojeno s kaplí sv.Vavřince z poloviny 16.století. Nyní je již přístupná vyhlídková věž (na ochoz věže vede 117 schodů) , expozice v 1.patře přilehlém k zámecké věži, zámecká kaple, Švamberský sál a další místnosti. V přízemních místnostech jsou unikátní sklípkové klenby.
Prohlídkový okruh s průvodcem trvá 30 min. Pro školní výlety je možná i forma prohlídky: Vyprávění zámecké paní (pouze po předchozí domluvě). Zámek nabízí také svatby, pronájem dvou sálů vč.zázemí, koncerty, výstavy a jiné kulturní programy.
Otevírací doba Duben a Říjen Út-Pá 10-17 hod., Květen - Září Út - Ne 10-17 hod., tel. 374 789 198, 604 203 720, e-mail: zamek@mubor.cz.

CEBIV
První zmínka o obci je z r. 1115. Tvrz ze 14. stol. vyhořela roku 1657 a na jejím místě byl po r. 1712 vybudován barokní zámek s bohatě členěnou fasádou.

DAŇKOV (Gutštejn) /obec Konstantinovy Lázně/
Původně býval na tomto místě poplužní dvůr zvaný Gutštejn, který nahradil po zániku stejnojmenného hradu, ležícího nedaleko odtud, jeho správní a hospodářskou funkci na panství. Když byla roku 1816 v jeho blízkosti založena dančí obora, byl zřejmě upravován a jeho součásti se tehdy stal nově vybudovaný zámeček, sloužící později k ubytování úředníků. Má podobu jednoduché patrové obdélné stavby s nárožní pětibokou věžičkou a dřevěnou pavlačí.

DIANA /obec Rozvadov/
Lovecký barokní zámek, nazvaný jménem Diany - bohyně lovu, vystavěný k r. 1742 na návrší nad údolím Kateřinského potoka. Zámek byl budován zřejmě podle návrhu Santiniho. Má půdorys rovnoramenného kříže. Centrální osmiboká věžová budova s kopulí je spojena s podklenutými chodbami. Kolem zámku je rozsáhlý anglický park.
Zámek dosud patří šlechtickému rodu Kolowratů, je veřejnosti nepřístupný.

FALKENSTEIN /obec Konstantinovy Lázně/
Zbytky malého hradu na skalnatém výběžku nad Úterským potokem asi 5 km východně od Konstantinových Lázní. Jméno hradu je známo z 2. pol. 15. století.

GUTŠTEJN /obec Konstantinovy Lázně/
Romantická zřícenina gotického hradu postaveného nad údolím říčky Hadovky počátkem 13.století jako sídelní hrad pánů z Gutštejna. Páni z Gutštejna se vychloubali, že patří k nejstaršímu šlechickému rodu, což vzhledem k erbu (tři zlaté parohy) je možné, neboť ty měl v erbu i blahoslavený Hroznata, zakladatel kláštera v Teplé. První z nich, o kterém se dochovaly informace se jmenovat Dětřich I.z Krasovic. K jeho majetku patřilo i několik okolních vesnic, jako Okrouhlé a Dlouhé Hradiště, Břetislav apod.
Hrad byl založen nad zalesněným údolím potoka Hadovky. Výraznou dominantou je čtverhranná 25 m vysoká věž se zakulacenými nárožími - prvek charakteristický pro stavby z prvé poloviny 14.století. Vstupní portál v patře věže umožňoval přímý vstup z přilehlého paláce. Další palác byl na protilehlé straně. Zachovány zůstaly rozsáhlé zbytky obvodové (obalové) hradby, zbytky obou paláců i ve skále tesaná sklepení s únikovou hradní chodbou. Nevýhodou hradu bylo, že nepřevyšoval své okolí a že neměl vlastní zdroj pitné vody. Roku 1421 byl hrad několik týdnů marně obléhán husity. Ti pak odtáhli směrem na Úterý a cesou vyplenili nedaleký hrad Falkenštejn.
Gutštejnové - majitelé hradu i rozlehlého panství - byli po několik staletí mocný a politicky aktivní rod, který vždy šel s dobou. Podobně jako mnozí další šlechtici využili i Gutštejnové zmatků za husitských válek k majettkovým ziskům na účet nižší šlechty, poražených a katolické církve. V tomto období si přivlastnili např. Rabštejn, Tachov a dokonce i Stříbro. Zastávali významné státní posty. Když to bylo majetkově výhodné , spolupracovali v Jiřím z Poděbrad, po jeho smrti s králem Vladislavem a tak k jejich majetkům přibyly Kynšperk, Příbram, Chýše, Točník a další. Kolem r. 1550 prodala manželka jednoho z Gutštejnů celé panství Hansi Elbogenerovi z Bezdružic. Opuštěný hrad pak rychle chátral.
Je to vyhledávaný cíl milovníků romantiky a přírody.

HRÁDEK /obec Trpísty/
U Sviňomaz byla také tvrz na skalnatém svahu údolí Úterského potoka (Hrádek nebo také Sviňomazský Hrádek). Příjezd k tvrzi od Sviňomaz je dodnes znatelný, z tvrze pak jen příkop a jižní násep. Hrádek nebyl rozlehlý, skládal se pravděpodobně z věžiště, dvorku a vodní nádrže. Ve středověku byl majetkem zemanů z Hrádku, kteří patrně pocházeli z nedalekých Erpužic. V r.1520 je již Hrádek připomínán jako pustý. Přístup ke Hrádku vede od chatové kolonie položené v údolí pod Trpísty ve směru proti proudu Úterského potoka asi 2 km.

CHODOVÁ PLANÁ
Prvé zprávy o Chodové Plané pochází z r. 1316. Původní tvrz byla r. 1734 přestavěna na barokní zámek, jeho lokalita není dnes zcela bezpečně identifikována. V r.1906 byl v parku postaven nový zámek v pseudobarokním stylu.
V městečku je pivovar založený r. 1573, dnešní podoba pivovaru pochází z roku 1862.

KLADRUBY Benediktinský klášter (Národní kulturní památka)
Klášter vznikl kolem r.1108. Z r. 1115 pochází zakládací listina knížete Vladislava I. (je zde také pohřben), která ale byla vyhotovena později. Pod klášterem vzniklo během I. poloviny 13.stol městečko. Klášter patřil mezi nejmocnější a nejbohatší v zemi po celé 13. a 14. století. Jeho rozkvět přerušily husitské války, kdy byl dvakrát dobyt, dále boje mezi panskou jednotou a Jiřím z Poděbrad a zejména třicetiletá válka, kdy byl několikrát dobýván a oloupen. Na vrchol dospěl v18. století, kdy došlo k přestavbě celého areálu. Z té doby pochází nejcennější památka, klášterní chrám Nanebevzetí P.Marie - přestavba byla vysvěcena roku 1726. Nový konvent je vrcholně barokní rozlehlá stavba, podle projektu K.I.Dienzenhofera, čtyřkřídlá, dvoupatrová byl dokončen r.1770. Za Josefa II. byl již r. 1785 klášter zrušen. Klášter byl od r.1825 majetkem Alfreda I.Windischgrätze, který zde byl r.1862 pohřben. Za Windischgrätzů byla část klášterních budov upravena a užívána jako sídlo. Z části objektů byl v letech 1863-64 vybudován pivovar. V klášteře jsou specializované muzejní expozice. Zajímavá je knihovna Windischgrätzů nebo lapidárium originálních soch M.B.Brauna. 
Chrám Nanebevzetí P.Marie
Původně rozlehlá románská bazilika (svěcená v r. 1233 za účasti krále Václava I.). V letech 1716-1726 radikální přestavba (Jan Blažej Santini) ve slohu vrcholné barokní gotiky. Chrámová 82 m dlouhá loď (údajně třetí nejdelší v ČR po Sv. Vítu v Praze a Sv.Barboře v Kutné Hoře) dělená pilířovými arkádami je sklenuta valeně, boční lodi a závěr plackami. Bohatá štuková a fresková výzdoba (K.D. Asam, P.J. Asam, J.T. Supper). Zařízení většinou současné se stavbou, skvěle řezané chórové lavice, plastiky Ř. Thenyho. J.Webera a A.B. Aignera, gotická socha "Kladrubské Madony" (poč. 15. stol.), tabulový obraz sv. M.Magdaleny ze 16. stol. atd.
Klášter na nabízí dva prohlídkové okruhy - jedna prohlídková  trasa "církevní" je věnována Benediktinům, druhá "zámecká" připomíná rod Windischgrätzů. Klášterní chrám je využíván v letních měsících pro koncerty - cyklus Kladrubské léto v srpnových sobotách a další mimo toto období.

KOŘEN
Dvoupatrový zámeček novoklasicistního slohu z r. 1900 s věžičkou ve střeše. V okolí zpustlý park.

LAZUROVÁ HORA /Městys Chodová Planá/
Stopy malého hradu na romantické Lazurové hoře (650 m n.m.) asi 5 km severozápadně od Michalových Hor. Hrad zanikl zřejmě již ve 14. stol. V údolí pod hradem se nachází několik minerálních pramenů.

LESNÁ
Trojkřídlý pozdně barokní zámek z konce 17. stol. dvoupatrový s mansardovou střechou. Je sídlem obecního úřadu.

LHOTKA /obec Tisová/
Obdélný prostý patrový zámeček s valbovou střechou ukončenou věžičkou. Lhotka je připomínána koncem 14. stol., zámeček byl vystavěn v 1. pol. 18. stol. Roku 1823 připojil kníže Alfréd Windischgrätz Lhotku k Tachovu. Naproti zámečku se dochovala stavba barokního špýcharu.

NOVÉ SEDLIŠTĚ /obec Staré Sedliště/
Barokní zámeček dal r. 1792 vystavět sklářský podnikatel F. Koller. Ztvárnění zámeckého průčelí připomíná zámek Lesná.

NEDRAŽICE
Panské sídlo v prostoru hospodářského dvora vzniklo postupnou přestavbou původní věžovité tvrze r. 1612 na renezanční zámek a po požáru v r. 1686 následovala barokní přestavba. Poslední romantická přestavba byla provedena 18. stol. - dostavěna kulatá věž s terasou a mansardová střecha.

OSTRŮVEK (Inselthal) /obec Lesná/
Lovecký zámeček dali postavit Windischgrätzové r. 1876. V romanticky upraveném přilehlém anglickém parku bylo zřízeno několik rybníčků a dřevěná  roubená kaple.

OŠELÍN
Pozdně barokní patrový zámeček z r. 1786 s mansardovou střechou a klenutým průjezdem. V interiéru znakové náhrobníky ze 17. století.

PERNOLEC /obec Částkov/
Dochovaná renezanční tvrz upravená na sýpku počátkem 18.století. Původní gotická tvrz zřejmě vyhořela a na jejích základech byl vystavěn stávající objekt.  Objekt byl obehnán vodním příkopem.

PROSTIBOŘ (zvaný Kopec)
Na blízkém návrší, asi 1 km od obce Prostiboř, se rozkládají na nevysoké, ale strmé ostrožně zbytky středověkého hradu. Kamenný hrad vznikl na místě původního dřevěného, který zde byl ještě ve 13. století. Hrad byl od ostrohu oddělen mohutným ve skále vytesaným příkopem. Gotický hrad prodělal renezanční a poté i barokní úpravy. Posledním stavebním slohem byl klasicismus na poč. 19. stol. Obvodové zdivo náleží převážně ještě středověkému hradu. Před 25 lety ještě zachovalý zámek - patrová trojkřídlová stavba obdélníkového půdorysu - se změnil ve zříceninu.

PŘIMDA (Národní kulturní památka)
Zřícenina románského strážního hradu.Jedná se zřejmě po Pražském hradu o druhou nejstarší hradní stavbu zachovalou na území Čech. Silueta hradu na 848 m vysokém hřebeni je viditelná z velké části okresu Tachov, z Domažlicka i z Bavorska a Horní Falce.

Vysvětlivky k plánu hradu:
1. Cesta ke hradu
2. Brána dolního nádvoří
3. Věžová budova k ochraně vchodu
4. Kolny
5. Druhá brána
6. Pevnůstka
7. Branka k hornímu nádvoří
8. Studna a vchod do vězení
9. Skalní útes
10. Menší stavení
11. Čeledník
12. Ochoz na hradbách
13. Strážnice
14. Pilíř u západní strany věže
15. Donjon (obytná věž)
17. Sklaní útes s dřevěným ochozem
18. Kaple

Kamenný hrad byl postaven pravděpodobně r. 1121, jeho stavebníky byli němečtí šlechtici (pravděpodobně Děpolt II. z Vohburgu). Usilovali o zajištění svých pozic na Chebsku proti vpádům z české strany. Zasáhli však na území Přemyslovců a proto kníže Vladislav I. (zemřel r.1125) Přimdu sám v čele vybraných válečníků hrad napadl a dobyl. Hrad pak sloužil k obraně české hranice a byl spravován českými purkrabími. Hrad střežil zemskou cestu do Horní Falce na níž se vybíralo clo. Příležitostně sloužil jako státní vězení. V letech 1148-50 a 1161-73 zde byl vězněn kníže Soběslav II. a r. 1247 skončil ve zdejším vězení po nezdařeném pokusu o převrat pozdější český král Přemysl Otakar II. V období vlády Lucemburků došlo k prvním zástavám hradu. R.1344  vykoupil hrad tehdy ještě mladý budoucí císař Karel IV.
Hrad byl obléhán královským vojskem v r. 1416 a husity v r. 1427 - tehdy byl dobyt. V r. 1429 již kališníci hrad nedobyli, protože tehdejší zástavní vlastník rytíř Jindřich řečený Zito von Gibian měl na hradě dostatečně silnou posádku. Husité tenkrát vypálili mimo jiné městečko Přimda a vesnice Svatá Kateřina a Pytlíkov (při cestě z Přimdy na Sv.Kateřinu).
Za zástavních majitelů Boršů z Oseka se hrad stal útulkem loupežníků. V r. 1429 získávají zástavu Švamberkové, kteří ji vlastní až do r. 1592. Za nich význam hradu pomalu upadá.
Na konci 16. století je přimdské panství rozprodáno a hrad se mění ve zříceninu. Z hradu se zachovala na západní straně mohutná hranolovitá věž (tzv. donjon - obytná věž - zde bylo i sídlo purkrabího) do výše 2. patra a zřícenina poloválcové bašty (patrně z konce 15.stol.) Sotva patrné zbytky zevního hrazení dosvědčují pokračování hradu po hřbetu východním směrem.

SLAVICE
Jako náhrada za staré panské sídlo - tvrz ze 14. století - vznikl ve Slavici koncem 18. století patrový obdélný barokní zámek. Poslední rozsáhlejší úpravy zámku proběhly po r. 1925. Z té doby pochází věž se zaoblenými nárožími a cimbuřím a lodžie vkomponovaná mezi dvě půlválcové věže na straně do zahrady.
V průběhu socialistického období zámek značně zchátral - opravuje se teprve od r. 2001, stejně tak zámecká zahrada. Od té doby se zde pravidelně konají letní pouťové slavnosti. Současní majitelé plánují úpravu zámku na hotel.

Starý zámek - ŠELMBERK /obec Lesná/ (Alteschloss-Schellenberg)
Necelý 1 km západně od lokality Ostrůvek jsou v terénu patrny zbytky malého hradu založeného na osamělém skalním bloku. Skalku vysokou 9 m obklopuje příkop a val. Vrchol je přístupný primitivně vytesaným schodištěm. O hradu, který byl podle nálezu obydlen v první polovině 14. stol. se nezachovaly historické zprávy. V okolí romantické skalky s převisy a jeskyňkami.
Označení "Šelmberk" (A.Sedláček) je nepřesné. Skutečný Schellenberg existuje několik km odtud v Bavorsku.

SVĚTCE /město Tachov/
Původně raně barokní klášter paulánů byl založen r. 1639, konvent byl dokončen až v r.1669. Klášterní kostel byl dokončen r. 1671. V r.1729 klášter s kostelem vyhořel, opravy se vlekly až do r.1754. V r.1787 byl klášter v rámci josefínské reformy zrušen. V r.1816 strhla vichřice střechu kostela a ten pak rychle chátral. Majitel tachovského panství, penzionovaný polní maršál kníže Alfred I. Windischgrätz se r.1857 rozhodl zřídit zde rodinné sídlo. V r.1858 začal stavět zámek při boční fasádě bývalého kostela, nepotřebné zdi nechal nechal strhnout. V letech 1860 stavba zámku zpomalila, neboť byla upřednostněno dokončení rozlehlé jízdárny. Zámek nebyl úplně dokončen. Konvent byl až do r. 1945 využíván lesním úřadem. Koncem druhé světové války zámek úplně vyhořel, dnes jsou z něj ruiny. V poválečném období nalezl nové využití pouze konvent. Je v něm střední průmyslová škola (dříve Centrum Odborné Přípravy). Mimořádnou památkou je sousední objekt novorománské jízdárny z r. 1860 - druhé největší ve střední Evropě (po vídeňské).

SVOJŠÍN
První zmínka z r. 1177. R. 1554 získávají Svojšín Příchovští, z nichž Judita Příchovská nechala r. 1723 na místě staré stavby vystavět barokní zámek. Budova zámku je dvoupatrová ve střední části a protilehlá křídla jsou jednopatrová. Původní feudální držitele Svojšína - svojšínské zemany - upomíná Panenská věž tribunového kostela (před r. 1200). K zámku přiléhají dvě okrasné zahrady. Zámek patří obci Svojšín. Prochází dlouhodobou rekonstrukcí. Prohlídky hotových částí již jsou veřejnosti umožněny.
Zámek je pro veřejnost otevřen o velikonocích, dále v červenci, srpnu a září, a to vždy o víkendech. Prohlídku v jiném termínu lze objednat na obecním úřadě - tel. 374 693 112.
Základem expozice zůstává instalace dobového nábytku a historických dokumentů, věnovaných Svojšínsku. Expozice je dále doplněna o příležitostné výstavy.

ŠVAMBERK (do poč. 14.stol. se nazýval KRASÍKOV) /obec Kokašice/
Zřícenina hradu založeného ve 3. čtvrt. 13. stol. se tyčí na výrazném čedičovém vrchu Krasíkov nebo Labutí vrch (635 m n.m.) u obce Kokašice, vrch je dominantou celého Bezdružicka.
Hrad kdysi patřil k nejmocnějším v západních Čechách. V r. 1287 již patřil Švamberkům, kteří vlastnili území mezi Přimdou a Stříbrem. Ve vnitřním předhradí stála kaple sv.Jiří, o níž je zmínka z r.1342. Hrad dobyla r. 1421 husitská vojska a zajala zde úhlavního nepřítele Bohuslava ze Švamberka, který se po roce stal jejich hejtmanem a padl v r. 1425 v Rakousku. Původně gotický hrad r. 1443 vyhořel a v létech 1528-32 byl znovu obnoven, rozšířen a opevněn. Roku 1644 hrad znovu vyhořel. Pustnoucí hrad pobořili r. 1647 císařští, kteří zde zvítězili nad švédskou posádkou. Z hradu zbyla pouze kulatá věž na konci ostrohu a část zdiva paláce. Mohutná původně gotická kaple s kryptou rodu Švamberků - byla r. 1652 obnovena a nově zasvěcena sv. Máří Magdaleně (dnes kostel vedle zříceniny), r. 1880 připojena věž.
Pod hradem se nacházel hospodářský dvůr a pivovar založený již za panství Löwensteinů. Bývala zde také vesnička, o které je zmínka z r.1227, kdy patřila Kojatovi Hrabišicovi.

TACHOV
Asi v letech 1126-31 zde kníže Soběslav I. vybudoval strážní hrad Tachov. V průběhu času prošel několika přestavbami. Ve 13. stol. Přemysl Otakar II nechal vystavět nový, již kamenný, gotický hrad s mohutnou válcovou věží. V r. 1664 přechází Tachov na Jana Antonína Losyho z Losimthalu. Losyové kolem r.1700 zahájili přestavbu hradu v prostorný čtyřkřídlý dvoupatrový barokní zámek. V r.1770 zámek vyhořel a 14 let poté jej koupil kníže J.J.Windischgrätz a dal přestavět. Nechal zbořit starou věž a ponechal pouze dvě klasicistní křídla ve tvaru L s mansardovou střechou. Ze středověkého hradu se zachovalo zdivo sklepení a spodní část válcové věže. Dnešní stav zámku je výsledkem generální opravy v letech 1972-1984. V zámku je nyní městský úřad a základní umělecká škola.
K zámeckému areálu se z obou stran připojují městské hradby z přelomu 13. a 14. stol..

TISOVÁ
Dvoupatrový zámeček čtvercového půdorysu s venkovním schodištěm a mansardovou střechou byl vybudován v 18. století Perglary z Perglasu, zřejmě současně s nedalekým kostelem. K zámecké budově přiléhají zbytky klenutých prostor staré tvrze.

TRPÍSTY
Barokní zámek Trpísty nechal postavit hrabě Sinzendorf podle návrhu plzeňského architekta italského původu Josefa Augustona z r. 1729. Zámek má pozoruhodnou půdorysnou dispozici. Patří mezi nejvýznamnější památky západočeského baroka.
Zámek byl až do r. 1945 využíván nepřetržitě jako obydlí majitele panství. Po 2. svět.válce dostal národního správce a byl doslova vydrancován. Do r. 1991 pak sloužil jako dětský domov. Po neúspěšné privatizaci se dostal do majetku firmy VÚZ Praha, která brzy zkrachovala. Od té doby chátral. Nyní již má majitele a několik let prochází postupnou obnovou. Pod zámkem je rozlehlý park se vzácnými dřevinami. Zámek bývá veřejnosti přístupný o pouti v červenci.

TŘEBEL /Město Černošín/
Zaniklý hrad nad údolím Kosího potoka připomínaný již r. 1251. Zachováno pouze oválné hradní návrší objaté z části příkopem, základní zdi a dva sklepy. Ze zbytků zdiva byla postavena kolem r. 1750 mohutná hradní sýpka. Hrad byl založen pány ze Svojšína. Vystřídalo se na něm několik šlechtických rodů, mimo jiné i páni ze Švamberka. Nejvýrazněji se do jeho historie zapsala třicetiletá válka, kdy se zde střetl švédský generál Wrangel s císařským vojskem. Švédy r. 1647 pobořený hrad byl r.1648 na příkaz Ferdinada III. zcela rozbořen, aby nemohl být využit v rámci případného protihabsburského odboje.

VELKÉ DVORCE /Město Přimda/
Roku 1675 zakoupili Kolowratové přimdské panství a jeho střediskem učinili Velké Dvorce. Vybudovali zde r. 1690 rozsáhlý barokní zámek . Vlastní zámek tvoří čtyři čtyřpatrová křídla s mansardovými střechami seskupená kolem nádvoří s kašnou.Přízemí i patro spojují klenuté arkádové chodby. Pseudobarokní přestavba z r. 1906 se nejvíce odrazila na průčelí zámku s štukatérskou výzdobou. Na zámek bezprostředně navazují dvě hospodářská křídla, která vytváří druhé otevřené nádvoří. Součástí zámeckého areálu je park s cizokrajnými dřevinami - dnes již značně zanedbaný.

VOLFŠTEJN /Město Černošín/
Zřícenina nevelkého raně gotického hradu, jednoho z nejstarších českých hradů, (kol. 1240) na výběžku Vlčí hory u Černošína. V historických pramenech je uváděn Beneda z Volfštejna r. 1316, jeho potomci vlastnili hrad do r.1460, kdy získali nedaleký hrad Třebel. Nejvýznačnějším pozůstatkem je podivuhodná kónická věž, do níž se vstupovalo v 1. patře románským portálkem s obloučkovým vlysem, výška věže je 22 m. Její vnitřní průměr je nahoře i dole stejný (3,2 m) a kónický tvar je docílen ubýváním tloušťky zdi. Dále se dochoval vylámaný příkop a zbytky hradeb a obvodního zdiva paláce. Hrad byl pobořen kolem r. 1470 za bojů zelenohorské jednoty s králem Jiřím z Poděbrad, od r. 1527 byl již pustý a nebyl přestavován.