NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY NA OKRESE TACHOV
Benediktinský klášter
Klášter řádu Benediktinů založil v r. 1115 kníže Vladislav I. (je pochován v klášterním chrámu - na vrcholu kopule chrámu je knížecí koruna). Klášter patřil mezi nejmocnější a nejbohatší v zemi po celé 13. a 14. století. Tehdy mu patřilo 128 vesnic a 3 města a rozsáhlá území nejen v západních Čechách (mimo jiné Zbraslavsko, území při Vltavě na dnešním Novém Městě pražském, na Lounsku, na Chrudimsku a jinde). Slibný vývoj kláštera narušily husitské války. Roku 1421 jej dobyli husité, kteří zde úspěšně vzdorovali přesile křižáckých vojsk, vedených císařem Zikmundem. Období určité prosperity v 16.století vystřídaly opět smutné časy třicetileté války, kdy byl klášter několikrát vyloupen. V období poválečné konjuktury katolické církve byly poměrně brzy zaceleny největší ztráty - v polovině 17.stol. měl klášter 2 městečka a 28 celých vsí. Roku 1658 se klášter stal poutním místem. Na vrcholu byl klášter v první polovině 18. století, kdy došlo k přestavbě celého areálu. Roku 1726 byla dokončena velkolepá přestavba chrámu Nanebevzetí P.Marie podle návrhu J.B.Santiniho a pokračovalo se dále stavbou nového konventu a nové prelatury. Nový konvent je vrcholně barokní rozlehlá stavba, podle projektu K.I.Dienzenhofera, čtyřkřídlá, dvoupatrová. Dokončen byl v r. 1770 a brzy nato za Josefa II. byl r. 1785 klášter zrušen. Klášter v r.1825 koupil kníže Alfréd I.Windischgrätz, který zde byl r.1862 pohřben. Za Windischgrätzů byla část klášterních budov upravena a užívána jako sídlo. Z části objektů byl v letech 1863-64 vybudován pivovar.
V klášteře jsou specializované muzejní expozice - jedna prohlídková trasa je věnována Benediktinům, druhá "zámecká" připomíná rod Windischgrätzů. Klášterní chrám je využíván v srpnových sobotách pro koncerty - Kladrubské léto. Každoročně se tu také pořádají Benediktinské dny - "oživené" prohlídky, při nichž místní ochotníci sehrávají scénky o historii kláštera.Chrám Nanebevzetí Panny Marie
Původně rozlehlá románská bazilika (svěcená v r. 1233). V letech 1716-1726 radikální přestavba. Jan Blažej Santini ve svých projektech originálně spojoval prvky gotiky (v jeho době už považované za zastaralý styl) a baroka - dal tak vzniknout stylu nazývanému barokní gotika, jehož byl hlavním a víceméně jediným představitelem. Chrámová loď (údajně třetí nejdelší v Čechách po sv. Vítu v Praze a klášterním kostele v Sedlci u Kutné Hory - délka 82 m, šířka v křížové lodi 27,85 m, výška v hlavní lodi 17 m a v kopuli 39,6 m) dělená pilířovými arkádami je sklenuta valeně, boční lodi a závěr plackami. Bohatá štuková a fresková výzdoba (K.D. Asam, P.J. Asam, J.T. Supper). Zařízení většinou současné se stavbou, skvěle řezané chórové lavice, plastiky Ř. Thenyho. J.Webera a A.B. Aignera, gotická socha "Kladrubské Madony" (poč. 15. stol.), tabulový obraz sv. M.Magdaleny ze 16. stol. atd. Pro unikátnost památky je vyvíjena snaha o zařazení památky do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Zřícenina románského strážního hradu.Jedná se zřejmě po Pražském hradu o druhou nejstarší hradní stavbu zachovalou na území Čech. Silueta hradu na 848 m vysokém vrchu je viditelná z velké části okresu Tachov, z Domažlicka i z Bavorska a Horní Falce.
Vysvětlivky k plánu hradu:
1. Cesta ke hradu
2. Brána dolního nádvoří
3. Věžová budova k ochraně vchodu
4. Kolny
5. Druhá brána
6. Pevnůstka
7. Branka k hornímu nádvoří
8. Studna a vchod do vězení
9. Skalní útes
10. Menší stavení
11. Čeledník
12. Ochoz na hradbách
13. Strážnice
14. Pilíř u západní strany věže
15. Donjon (obytná věž)
17. Sklaní útes s dřevěným ochozem
18. Kaple
Kamenný hrad byl postaven pravděpodobně r. 1121, jeho stavebníky byli němečtí šlechtici (pravděpodobně Děpolt II. z Vohburgu). Usilovali o zajištění svých pozic na Chebsku proti vpádům z české strany. Zasáhli však na území Přemyslovců a proto kníže Vladislav I. (zemřel r.1125) Přimdu sám v čele vybraných válečníků hrad napadl a dobyl. Hrad pak sloužil k obraně české hranice a byl spravován českými purkrabími. Hrad střežil zemskou cestu do Horní Falce na níž se vybíralo clo. Příležitostně sloužil jako státní vězení. V letech 1148-50 a 1161-73 zde byl vězněn kníže Soběslav II. a r. 1247 skončil ve zdejším vězení po nezdařeném pokusu o převrat pozdější český král Přemysl Otakar II. V období vlády Lucemburků došlo k prvním zástavám hradu. R.1344 vykoupil hrad tehdy ještě mladý budoucí císař Karel IV.
Hrad byl obléhán královským vojskem v r. 1416 a husity v r. 1427 - tehdy byl dobyt. V r. 1429 již kališníci hrad nedobyli, protože tehdejší zástavní vlastník rytíř Jindřich řečený Zito von Gibian měl na hradě dostatečně silnou posádku. Husité tenkrát vypálili mimo jiné městečko Přimda a vesnice Svatá Kateřina a Pytlíkov (při cestě z Přimdy na Sv.Kateřinu).
Za zástavních majitelů Boršů z Oseka se hrad stal útulkem loupežníků. V r. 1429 získávají zástavu Švamberkové, kteří ji vlastní až do r. 1592. Za nich význam hradu pomalu upadá.
Na konci 16. století je přimdské panství rozprodáno a hrad se mění ve zříceninu. Z hradu se zachovala na západní straně mohutná hranolovitá věž (tzv. donjon - obytná věž - zde bylo i sídlo purkrabího) do výše 2. patra a zřícenina poloválcové bašty (patrně z konce 15.stol.) Sotva patrné zbytky zevního hrazení dosvědčují pokračování hradu po hřbetu východním směrem.
Vláda České republiky schválila v únoru 2010 nové kulturní památky. V tomto rozšířeném seznamu se nachází i Jízdárna Světce.
Penzionovaný maršál kníže Alfred I. Windischgrätz nechal v letech 1858-1861 pod rozestavěným zámkem ve Světcích vybudovat jízdárnu v neorománském slohu. Budova obsahovala i stáje, kovárnu a ubytovací pokoje.
Zchátralou rozpadající se jízdárnu získalo v r.1991 město Tachov, nechalo ji znovu zařadit do seznamu památek. Jízdárnu s pomocí státních dotací postupně opravuje. Je již současně využívána jako koncertní, divadelní a výstavní sál.
